Stipendisté ZTP programu
Příběh Ing. Marka Luca
V novembri som dovŕšil 33 rokov a moje životná dráha sa zmenila v roku 2001,kedy som pri skoku do vody utrpel poranenie miechy. Došlo k zlomenine krčného stavca C5 a diagnóza bola na svete – kvadruplegia a odkázanosť na inv. vozík. Do úrazu som sa venoval všetkým možným športom a aktívne som hrával futbal. Nasledovala pol ročná rehabilitácia, kedy som sa postupne pripravoval na život s vozíčkom. Pred sebou som mal svet, o ktorom som nič netušil. Našťastie už v začiatkoch som mal šťastie na zaujímavých ľudí, ktorí sa mi snažili svojimi radami pomáhať a usmerňovať ma. Čoraz častejšie som si kládol otázku, ako byť prospešný pre túto spoločnosť a nie len tak „vysedávať“. Začal som tým, že som začal od seba a to športom. Zaregistroval som sa v klube, ktorý sa okrem športovej činnosti venuje aj sociálnemu poradenstvu a tam som prvý krát získaval skúsenosti v tejto oblasti. Popritom som sa ako živnostník od roku 2007 začal venovať predaju a servisu výpočtovej techniky, správe sieti a tvorbe web stránok. Záležitosti okolo podnikania si vyžadovali už aj znalosť zorientovať sa v ekonomickej oblasti a tak v roku 2010 som si podal prihlášku na Bankovní institút vysoká škola, odbor Financie, ktorý som v júni 2015 úspešne ukončil. V začiatkoch štúdia som inicioval založenie neziskového združenia LUMAR n.f. v rámci ktorého pôsobím ako referent poskytujúci pomoc a poradenstvo v sociálnej a ekonomickej oblasti ľudom so zdravotným postihnutím. Na starosti mám aj prípravu a riadenie projektov, zameraných na podporu zlepšenia životnej situácie občanov so ZP. V roku 2013 som bol oslovený firmou zaoberajúcou sa tvorbou reklamy s ponukou práce a keďže som videl príležitosti osobnostného rozvoja, začal som pracovať ako editor a predajca reklamného priestoru na LCD paneloch. Z vlastnej skúsenosti viem, že príležitosti sú tu nato, aby sme prijali ich výzvu a preto som sa rozhodol študovať MBA. Vedomosti z štúdia určite využijem vo svojej práci, pri rokovaniach s potenciálnymi klientmi. Do budúcnosti plánujem zriadenie chránenej dielne, čím by som chcel dať príležitosť mnohým zdravotne postihnutým začleniť sa do spoločnosti a odovzdať skúsenosti, ktoré získam počas štúdia. Získané vedomosti by som vedel zúročiť aj prípadnom doktorandskom štúdiu. Všetkými svojimi aktivitami sa snažím nabádať ľudí, ktorí si prešli niečím podobným, aby sa postavili prekážkam, ktoré im do cesty priniesol život a ukázať im, že aj s handicapom je možné viesť zaujímavý a plnohodnotný život.
Postřehy pana Luca k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Úvodné sústredenie naplnilo moje očakávania s ktorými som tam išiel. Po oboznámení sa so študijným systémom mám v úmysle už v krátkom čase sa pustiť do študijných materiálov, ktoré sú prehľadne pripravené. Zaujímavo vyzerajú byť všetky predmety a najviac ma láka asi Strategický management a Bankovníctvo, ale verím, že nadobudnuté vedomosti počas celého štúdia mi pomôžu v osobnostnom a pracovnom vzostupe a ktoré budem využiť aj v prospech neziskového združenia, ktorému sa venujem. Veľmi som privítal možnosť krátkych prednášok s lektormi, ktorí na mňa zapôsobili svojou profesionalitou, odbornosťou a skúsenosťami. Spokojnosť môžem vyjadriť aj s prístupom spolužiakov, s ktorými som si už stihol vymeniť aj kontakty a teším sa na spoluprácu.
Jaké jsou dojmy pana Luca ze zahájení studia a co od něj očekává?
Zjistíte v následujícím videu:
Shrnutí druhého semestru:
Končí se skúškové obdobie, takže som sa májový mesiac venoval hlavne dokončeniu seminárnych prác. U niektorých predmetov bol podmienkou úspešného zakončenia záverečný test . Ten som absolvoval online a musím povedať,že e-learningovy systém mi úplne vyhovuje,hlavne z časového hľadiska,nakoľko je len na študentovi,kedy test absolvuje. K testom bohato postačujú prehľadne vypracované skriptá. Najväčší prínos zatiaľ pozorujem v predmete Manažérske účtovníctvo. Jednak preto,že som sa touto problematikou doteraz veľmi nezaoberal a nadobudnuté vedomosti a skúsenosti pri vypracovaní seminárnej práce ma utvrdili v tom, že je to neoddeliteľnou súčasťou manažérskeho rozhodovania. Momentálne sa venujem aj diplomovej práci , ktorej témou bude Finančná analýza podniku. Kompletizujem odbornú literatúru, na ktorej chcem postaviť teoretickú časť a zároveň vyberám vhodný podnik k prevedeniu konkrétnej finančnej analýzy.
Příběh PhDr. Marcely Václavkové Konrádové, cert. Mgmt.
V období mojich 10-18 rokov, som bola 5x operovaná na pohybové ústrojenstvo, týždeň pred maturitou sa mi objavil prvýkrát nádor v predkolení. Keď som sa po roku liečby a ukončení prvého ročníka vysokoškolského štúdia vycestovala na zber paradajok do Talianska, nastal v mojom živote ďalší zlom. Náhle som ochrnula. Dnes mám 35 rokov, za sebou 23 operácií, liečim sa na viac ako 20 ťažkých ochorení a nosím so sebou nálepku „postihnutá.“ Zatiaľ tak môžem povedať, že som doktorkou filozofie, certifikovaná manažérka, mediátorka, magisterka sociálnej pedagogiky a bakalárska sociálnej práce. V súčasnosti, aj keď sa roky venujem osobnému rozvoju a neustále si snažím zvyšovať svoje vedomosti a zdokonaľovať sa vo svojich zručnostiach, prichádzam na to, že je najvyšší čas opäť sa niekam posunúť. Pretože investícia do vzdelania je niečo, čo človeku zostáva, čím dokáže nadobudnúť nový rozmer „videnia“ a následne tak otvoriť sa novým možnostiam a v neposlednom rade, tak aj pomôcť druhým. Verím, že získaním titulu MBA doplním svoje vzdelanie o ďalší rozmer a budem tak vedieť ešte cielenejšie pomôcť ľuďom zo zdravotným postihnutím, získam prehľad, ktorý mi teraz chýba. Verím, že zastavenie ma nikam nedovedie, a že jediným postihnutím v mojom živote môže byť nesprávny prístup. V roku 1999 som stála pri zrode dobrovoľníckeho centra, pričom dodnes pôsobím v mnohých organizáciách ako dobrovoľníčka. Profisijnú „pisateľskú“ internú kariéru som ukončila v roku 2005, odvtedy sa písaniu venujem už len externe a ako venujem sa mu ako svojmu „končíku“. Doposiaľ mi vyšlo 6 kníh. Od roku 2005 pracujem s ľuďmi so zdravotným postihnutím, primárne s telesným. Pôsobila som v OZ Go-OK, v januári 2012 som založila vlastné občianske združenie Prístav nádeje, následne Chránenú kaviareň s knižnicou Prístav v podobe Tréningového centra pre hendikepovaných, na Slovensku prvú tohto druhu. V činnostiach pokračujem naďalej, ročne zrealizujem približne 30 verejnoprospešných, prostredníctvom ktorých sa pokúšam pomôcť zlepšiť a skvalitniť životy mnohých ľudí. Okrem iného poskytujem osobám so zdravotným postihnutím sociálne poradenstvo, kurzy sebarozvoja a sebaobsluhy, ako aj výrobu rôznorodých, ručne tvorených výrobkov. Firmám a väčším organizáciám ponúkam ucelený program zodpovedného podnikania, vrátane workshopov o tom, ako zriadiť chránené dielne a pracoviská pre osoby so zdravotným postihnutím s poukázaním na prínos pre organizáciu. Myslím si, že aktivity občianskeho združenia Prístav nádeje neraz smerujú k hlavnej myšlienke, poukazovať na prístupnosť, čo znamená, že ľudia so zdravotným postihnutím majú mať, rovnako ako ľudia bez zdravotného postihnutia, prístup k „fyzickému“ prostrediu, doprave atd. Aj preto sa snažím realizovať a uskutočniť mnohé ďalšie prospešné projekty (podnikateľsko-sociálne), prostredníctvom ktorých sa pokúšam pomôcť zlepšiť a skvalitniť životy aspoň niektorých ľudí. V uplynulom období som získala ocenenie Filantrop napriek hendikepu za rok 2014, Cenu primátora Banskej Bystrice (2013), bola nominantkou na Inšpirujúcu ženu (2013). Získala ocenenie Srdce na dlani (2013) za venovanie času, schopností a energie v prospech iných ľudí a svojej komunity v Banskobystrickom samosprávnom kraji v kategórii Dobrovoľníctvo v rozvoji komunity (2013). V súťaži E - ženy 2013 v kategórií „Ženy, ktoré podnikajú off - line a majú firemnú webovú stránku“ získala 1. miesto a špeciálnu cenu Gabiky Revickej a Moniky Jakubeczovej za mimoriadne inšpiratívny príbeh a silu osobnosti (2014). No okrem týchto ocenení je však pre mňa tým najväčším zadosťučiním uplatnenie sa osoby so zdravotným postihnutím v práci, jej osobnostný rozvoj a prínos pre spoločnosť.
Postřehy paní Václavkové Konrádové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Pri pohľade na Prahu z 27. nadzemného poschodia budovy City Tower, kde prebiehalo úvodné sústredenie štúdia MBA zabudnete na všetky obavy, s ktorými ste prišli J. So záujmom som sledovala a počúvala prednášky prvého semestra rozdelených v niekoľkých blokoch, nasávala som nové informácie a rozmýšľala, o čom budem písať seminárne práce. Oceňujem výbornú organizáciu úvodného stretnutia, hĺbku a odbornosť informácií zo strany lektorov, príjemné prostredie a profesionalitu. V súčasnosti sa oboznamujem so študijným systémom Fronter, detailnejšie skúmam obsah jednotlivých predmetov a s nadšením očakávam, čo ma čaká, kam sa vďaka štúdiu posuniem ďalej a ako štúdium MBA obohatí môj profesijný život. Ale už teraz Vám ďakujem za príležitosť študovať práve v CEMI.
Jaké jsou dojmy paní Václavkové Konrádové ze zahájení MBA studia na CEMI a co od studia očekává?
Zjistěte v následujícím videu:
Zhodnocení prvního semestru:
Semester za mnou a ja som sa opäť posunula vpred. Časovo flexibilné štúdium mi umožnilo plne sa venovať svojim aktivitám a zároveň získať skúsenosti a ďalšie znalosti v skúmanom odbore a dokonca nadobudnúť nové. Vďaka MBA štúdiu na CEMI si rozširujem obzory potrebné k mojej profesii a k aktivitám, uvedomujem si, kde som robila chyby a prichádzam na to, ako čo najefektívnejšie riadiť svoju organizáciu. Získanie aktuálnych poznatkov a lepšieho prehľadu v súčasných trendoch a novinkách v manažmente, ale i v podnikaní ako takom, mi pomáhajú robiť rozhodnutia, ktoré som sa bez nadobudnutia týchto nových znalostí neodhodlala doposiaľ urobiť. Som plná očakávaní z toho, kam ma posunie ďalší semester:).
Ukončení studia:
Štúdium MBA na CEMI ubehlo veľmi rýchlo. Prvý semester bol pre mňa, okrem iného, aj zoznamovaním sa s e-learningovým systémom Fronter, ktorý ma k dispozícii každý študent. Následné písanie seminárnych prác, ale i skúšky z jednotlivých predmetov ma posunuli vpred a rozšírili moje obzory v manažmente, potrebné k mojej profesii a aktivitám, v ktorých sa realizujem. Nebojím sa povedať, že mi štúdium na CEMI pomohlo profesionálne sa posunúť a že získané vedomosti a znalosti využívam v každodennej práci. Štúdium MBA na CEMI mi taktiež zvýšilo sebavedomie a umožnilo mi rozšíriť svoje portfólio a získať tak aj prácu v oblasti manažmentu, prácu mojich snov.
Příběh Bc. Stanislava Vaďury
Je mi 46 let, jsem ženatý, mám devítiletou dceru, vystudoval jsem vysokou školu, pracuji jako obchodní manažer. Na každé jediné slovo z předchozí věty jsem hrdý a za všechna jsem vděčný, protože těchto zdánlivě prostých věcí jsem dosáhl navzdory nepřízni osudu, resp. navzdory zdravotním komplikacím, které mě postihy již na počátku mého života... Diagnóza, kterou lékaři sdělili mým rodičům krátce po narození, zněla Arthrogryphosis congenita multiplex a mému otci lékaři a mamince zdravotní laborantce nemuseli vysvětlovat, co tato slova znamenají. Oba se snažili využít pro mě maximální zdravotnickou péči a podporu, byl jsem 12x operován již od útlého věku , první dva roky svého života jsem prakticky celé strávil na 1. ortopedické klinice v Brně, poté jsem absolvoval mnoho dlouhodobých pobytů v nemocnicích a každoročně jsem se účastnil dvouměsíčních rehabilitací v dětských léčebnách. Pravě tam, mezi dětmi s podobným postižením, ale s berlemi či na vozíku, jsem si uvědomil touhu a potřebu vzdorovat osudu a diagnóze zhmotnělé v citaci v propouštěcí zprávě se závěrem „výrazný tělesný funkční handicap trvalého rázu“. Učitelé z malé moravské vesnice pro mě upravili podmínky na základní škole, mezi spolužáky jsem si našel kamarády, pomocníky a ochránce. Studiem na gymnáziu jsem si nejenom zvýšil sebevědomí, ale především rozšířil rozhled a dále jsem pokračoval v nástavbovém studiu ekonomiky a informatiky. Sametová revoluce mně uvolnila další bariéry, díky cestování a pobytům v zahraničí (Holandsko, Velká Británie, USA) jsem se zdokonalil v angličtině, kterou jsem pak sedm let učil na střední škole. Osudu navzdory – to jsem si opakoval, když jsem se kvůli přítelkyni a pozdější manželce přestěhoval 100 km od domova a začínal opravdu od nuly: bez peněz, v podnájmu, bez přátel a rodičů, sami. V této době jsem také zahájil studium vysoké školy, to vše v souběhu s náročným zaměstnáním IT konzultanta. Svou znalost IT, angličtiny a komunikativnost jsem zúročil v obchodní oblasti, kde jsem během pracovního pohovoru musel porazit nejenom ostatní kandidáty, ale především počáteční nedůvěru a mnohdy i předsudky pramenící z toho, že „handicapovaní lidé přece stěží mohou působit na manažerských pozicích“. Postupně jsem se vypracoval na account manažera v oblasti prodeje IT projektů, kde působím v různých společnostech více než 15 let. Za svoji profesní dráhu v této pozici jsem pracoval a pracuji jak v oblastech získávání nových zákazníků, tak i budování partnerských prodejních kanálů, ale i péče o rozvíjení dlouhodobých vztahů s klienty stávajícími. Postupem doby se nicméně moje situace pomalu zhoršuje. Postupně narůstají jak moje zdravotní problémy, tak se na trhu práce objevují mladší a energičtější kolegové. Toto vše v souhrnu mne už nějakou dobu přivádí na myšlenku zvýšit si svoji kvalifikaci, zkušenosti a cenu na trhu práce studiem MBA. V okamžiku, kdy jsem se seznámil s možností studijního stipendia CEMI, řekl jsem si, že to je přesně ten impuls, který mne může v mém rozvoji posunout dál, a že se musím pokusit o toto stipendium ucházet. V absolvování studia MBA vidím unikátní možnost a prostředek ke sebezdokonalení, k osvojení praktických manažerských postupů a dovedností, které chci využít jednak v osobním profesním růstu směrem k manažerským a řídícím pozicím a jednak také ku prospěchu dalším handicapovaným lidem formou osobního profesního poradenství, školení komunikačních a prezentačních dovedností, jazykových kurzů a dalších oblastí, ve kterých jim mohu být prospěšný. Co ještě říci o sobě? Mezi mé koníčky patří film, divadlo, literatura, ve svém volném čase se věnuji rodině, pejskovi, aktivně provozuji sportovní střelectví, rovněž se zajímám o společenské dění v místě bydliště, kde působím jako zastupitel obce. Na začátku svého příběhu jsem uvedl, že jsem hrdý a vděčný. Důvody mé hrdosti jsem vypsal, má vděčnost se projevuje ve spolupráci s olomouckou neziskovou organizací Dobré místo pro život, která se snaží o pomoc handicapovaným, ke kterým byl osud ještě mnohem nemilosrdnější než to mohu říci já.
Postřehy pana Vaďury k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Rád bych zde vyzvednul vysokou profesionalitu, ochotu a vstřícnost všech pracovníků, či spolupracovníků CEMI, kteří se podíleli na organizaci a přípravě úvodního setkání, resp. zahájení nového ročníku studia MBA a LLM. Pominu –li velmi příjemné prostředí ,ve kterém se soustředění uskutečnilo, všechny vstupy a prezentace vyučujících se odvíjely v příjemné, ale současně i veskrze pracovní atmosféře. Každý blok, resp,. jeho přednášející nastínil problematiku, se kterou se v rámci studia budeme seznamovat. A jak už to při studiu také obvykle bývá, rovněž byly vydefinovány kriteria a způsoby splnění všech studijních podmínek, které jak všichni doufáme, povedou ke zdárnému absolutoriu a zakončení studia. Naplnění tohoto cíle přeji jak sobě, tak všem svým kolegům.
Jaké jsou dojmy pana Vaďury ze zahájení MBA studia na CEMI a co od studia očekává?
Zjistěte v následujícím videu:
Zhodnocení prvního semestru:
Z úvodního soustředění prvního semestru jsem se vrátil domů pln očekávání a pozitivní motivace. Po cca 3 týdnech studijního procesu jsem si vytvořil jistý systém práce, stanovil si rozvrh činností a naplno se ponořil do studia. V okamžiku, kdy jsem tento pomyslný motor nastartoval, rázem se situace diametrálně proměnila. Obrovskou pomocí je skutečnost, že všichni lektoři reagují velmi promptně na podněty jakéhokoliv typu. Tato rychlá forma komunikace udržuje „studentský motor“ v patřičných provozních otáčkách, takže vše funguje naprosto optimálně. Bylo by nesmírně složité vybrat jeden studijní předmět, o kterém bych mohl prohlásit, že je pro moji profesní praxi prospěšnější než jiné. Ba naopak na svém konkrétním příkladu mám velmi intenzivní pocit, že teoretická náplň jednotlivých předmětů představuje jednotlivé kamínky, přesně zapadající do komplexní mozaiky mého odborného rozvoje. Za posledních několik měsíců jsem byl vícekrát konfrontován s praktickou situací, kdy mi teoretický základ získaný při studiu pomohl lépe a efektivněji řešit jednotlivé situace z pracovní agendy. Ať už se jednalo o otázky související s INCOTERMS, přípravou smluvních vztahů či stanovení nejvhodnějšího obchodního modelu pro oslovení nového zákaznického segmentu. A to lze s nadsázkou říci, že jsem teprve v polovině studia.
Zhodnocení druhého semestru:
Na úvodní únorové soustředění k druhému semestru jsem jel pln očekávání a snahy zjistit, jak probíhá studium u mých kolegů. Výměna zkušeností mne ujistila v tom, že s úskalími studia zápolíme tak nějak velmi podobně. Málo času, hodně práce, potřeba „natáhnout den“, pokud by to bylo alespoň trochu možné. Na druhou stranu s jistějším pocitem, že už vím jak na to. Druhý semestr utíká jako voda. Zdárně jsem se popasoval se všemi požadavky na splnění podmínek pro zakončení předmětů z druhého semestru. Probíraná témata mi již několikrát pomohly v praktických situacích v mé profesi. Ať už se jednalo o definici obchodního modelu společnosti, stanovení marketingové strategie a komunikačního mixu, či konkrétních aktivit směřujících k podpoře prodeje nové produktové řady společnosti. Toto jsou všechno praktické situace, ve kterých mi doposud získané teoretické vědomosti ze studia pomohly při řešení konkrétních úkolů v pracovním životě. V současné době se začínám plně věnovat zpracování diplomové práce, která, jak doufám, povede k úspěšnému zakončení mého studia.
Příběh Ing. Karla Plundera
Už jako malé dítě jsem byl dost zvídavý a činorodý, a mám za to, že mi tyto vlastnosti mi zůstaly dodnes. V dětství jsem začal navštěvovat ZUŠ, hru na cimbál, což do jisté míry ovlivnilo můj budoucí život. Vzhledem k místu, kde jsem se narodil a žiji, se také vyvrbila i má budoucí specializace, a to studiem v oboru Hutník operátor. Ve studiu jsem pokračoval na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, v oboru Ekonomika a management v metalurgii. Studium jsem úspěšně dokončil v roce 2008. V průběhu studia jsem se také začal podílet na vedení Dětského folklorního souboru Ondrášek z Frýdku-Místku, jako umělecký vedoucí cimbálové muziky. Má profesní dráha odstartovala pozicí Sales Manager ve společnosti obchodující s hutním materiálem, přičemž jsem byl zodpovědný za přidělené zákaznické portfolio skrze celou republiku. V roce 2010 jsem byl valnou hromadou Folklorního sdružení Ostrava zvolen jako člen vedení tohoto sdružení. Svou „pracovní i veřejnou službu“ jsem bral jako normální a svým způsobem samozřejmou. Zaběhaný koloběh však v prosinci 2011 zastavil úraz, při kterém došlo k fraktuře krčního obratle a já tak ochrnul od hrudníku dolů, včetně omezení hybnosti horních končetin. Ihned po úrazu jsem začal s intenzivní rehabilitací, tato v kuse trvala celých 11 měsíců. Myslím, že všechen čas jsem maximálně využil a možnosti rehabilitace mi poskytnuté jsem proměnil v co nejlepší výsledek. Při rehabilitaci došlo k jistému zlepšení stavu, ale i nadále zůstávám s nehybností dolních končetin a ostatními omezeními na mechanickém invalidním vozíku. I přes uvedené komplikace jsem se vrátil zpět do běžného života a společnost mne velmi příznivě přijala. Opět jsem se vrátil ke všem „obvyklým“ činnostem - jsem předsedou Folklorního sdružení Ostrava, vedoucím cimbálové muziky a od dubna 2013 jsem se rovněž vrátil do zaměstnání. To vše neskutečně jsem absolvoval neskutečně šťastný a vědomý si toho jaké to je, „být zpět v životě“. V zaměstnání jsem od června 2013 začal působit na manažerské pozici vedoucího oddělení. Na konci roku 2014 jsem se rozhodl pro změnu. Chtěl jsem doposud získané zkušenosti začít předávat dále a začal jsem tak působit na FMMI, VŠB-Technické univerzity Ostrava. V prezenční formě doktorandského studia se tak sám vzdělávám, ale především se podílím na pedagogické a vědecké činnosti školícího pracoviště. Vzhledem k nové životní situaci a nabytým zkušenostem spojených s dosavadní rehabilitací, s dlouhodobým pobytem v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni, se od úrazu neustále pohybuji v prostředí zdravotně postižených. Má účast v tomto prostředí je velmi proaktivní. Účastním se řady akcí pořádaných RÚ Hrabyně (sportovní hry, štafetové plavání LaManche, hraní s cimbálovou muzikou na akcích RÚ atd.). V kontextu životních změn jsem také zahájil spolupráci s Akademickou poradnou Slezské univerzity, která poskytuje své služby všem uchazečům o studium, studentům i absolventům se specifickými potřebami. Zde, jako lektor, mentor a aktivní účastník přednášek, přináším vlastní zkušenosti a dělím se o nabyté zkušenosti i získané informace, a to, jak směrem k osobám zdravotně postiženým, tak také jejich asistentům i široké veřejnosti. Ve všech těchto oblastech se snažím pomáhat právě mou účastí, odborným i lidským přístupem a to vše s mottem, že „jediné bariéry jsou ty, které si nastavíme v naší hlavě.“ Mám za to, že „příklady táhnou“ a tak se všem, handicapovaným i zdravým, lidem být tím nejlepším zdrojem inspirace, tím nejlepším příkladem. Toto vše jsou důvody, proč jsem usiloval o získání stipendia v institutu CEMI. Děkuji za příležitost a věřím, že ji opět přeměním v co nejlepší výsledek a využiji ji jak pro sebe, tak hlavně v pomoci ostatním!
Postřehy pana Plundera k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Úvodní soustředění bylo situováno do velmi zajímavých prostor s krásnými výhledy a všichni studenti tak, z mého pohledu, spojili užitečné s velmi příjemným. V rámci prvního setkání byly studentům sděleny všechny podstatné informace spojené s průběhem studia a následně v jednotlivých blocích vyučující předmětů představili obsahovou náplň předmětu a podmínky pro jeho absolvování. Informace byly přehledné a věcné a nám, studentům, nezbývá než se do studia s vervou pustit…
Jak pan Plunder vidí studium na CEMI po prvním semestru?
Zjistěte v následujícím videu:
Ukončení studia:
Zastávám názor, že „jediné bariéry jsou ty v našich hlavách“, na všem ostatním můžeme pracovat a některá fakta je nezbytné zohlednit - ale vše je možné. Tak s námi pracovalo také CEMI, s ohledem na naše potřeby a specifika každého z nás. Vyzvedl bych kombinovanou formu studia, práci a vstřícný přístup lektorů, přívětivost studijního oddělení a to vše zabaleno do kostky správně nakombinovaných předmětů v daném studijním oboru. Absolvování MBA studia, v oboru Ekonomika a finanční management, pro mě bylo rozšířením a doplněním stávajících teoretických znalostí i praktických zkušeností o další pohledy. Ať již motivace ke studiu každého z nás byla jakákoli, jeho absolvováním jsme si mohli uvědomit, že jdeme správným směrem.
Příběh Mgr. Hany Zakouřilové
Narodila jsem se v lednu 1984. O sedm let později jsem při přecházení ulice při cestě do školy střetla s nákladním automobilem. Zranění byla sice vážná, ale nakonec vše dopadlo „pouze“ amputací pravé dolní končetiny ve stehně. Moje rodina se k mému postižení postavila velmi dobře. Chtěli, abych měla pokud možno normální život. Vrátila jsem se do původní školy i původní třídy, kde jsem byla jako první integrované dítě. Již od malička jsem sportovala a ani po úraze jsem nepřestala. Opět jsem začala lyžovat. V letech 2000-2002 jsem reprezentovala Českou republiku v Alpském lyžování, později také v atletice. Po ukončení gymnázia jsem se přihlásila na několik vysokých škol. Mojí volbou byla nakonec speciální pedagogika na Univerzitě Karlově v Praze. Již během studia jsem začala pracovat. Vyzkoušela jsem různé činnosti – administrativní pracovnice v jazykové škole, vychovatelka v diagnostickém ústavu pro dívky, lektorka primární prevence na základní školách, osobní asistentka, etopedka v azylovém domě pro děti. V posledním ročníku jsem studovala v rámci programu Erasmus v Nizozemí, kde jsem v rámci studia v International class mohla navštívit školy a zařízení věnující se lidem s postižením různého věku. Po ukončení vysoké školy jsem začala pracovat na střední škole jako speciální pedagožka – etopedka. Mojí prací bylo pomoci žákům a studentům takovým způsobem, aby úspěšně absolvovali a mohli se tak uplatnit na trhu práce. Žáci pocházeli z různého sociálního prostředí. Měli různá postižení či znevýhodnění. Během své kariéry se neustále vzdělávám. Jeden z největších kurzů byl 5 letý výcvik KVP – zaměřený na práci se skupinou (ukončen 2011), motivační rozhovory. V současné době absolvuji 5 letý psychoterapeutický výcvik ve Skálově institutu v Praze (ukončení 2016). Většina kurzů byla humanitně zaměřena. Jedna z výjimek byl kurz Interního auditora v rámci Systému managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009. V současné době jsem na rodičovské dovolené s 15 měsíčním synem. I nadále pracuji jako OSVČ. Poskytuji psychoterapeutické, konzultační a poradenské služby. Rozhodla jsem se založit spolek P.R.O., z.s., podpora rozvoje osobnosti, který se bude poskytovat služby lidem s postižením, dále nabízet pomoc lidem v překonávání překážek v různých oblastech života a nabízet vzdělávání (příklad z nabízených služeb - psychoterapie, diagnostika, poradenství, semináře, doučování aj.). Všechny mé zkušenosti mě vedly ke zjištění, že bez získání finančních prostředků není možné poskytování kvalitních služeb. To je i důvod proč bych chtěla studovat právě obor Ekonomika a finanční management. Doplnila bych si tak své humanitní odborné vzdělání a měla bych větší přehled o řízení, chodu podniku, účetnictví.
Postřehy paní Zakouřilové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Místo konání a technické zabezpečení úvodního soustředění bylo na vysoké úrovni.Občerstvení bylo perfektní.Všechny prostory byly bezbarierove a velmi příjemné. Lektoři jsou vynikající.Všichni učí na univerzitách,což mě jen ujistilo o odborném zajištění studia. Všechny požadavky na splnění daného předmětu se opírají o zkušenost studentů,což je skvělé. Jsem velmi ráda, že mi byla dána možnost studovat na CEMI.
Jak paní Zakouřilová vidí studium na CEMI po prvním semestru?
Zjistěte v následujícím videu:
Příběh Bc. Lucie Šífové
Od svého dětství trpím těžkou poruchou sluchu – 92% ztrátou, která je kompenzována naslouchadly. I přesto jsem základní i střední školu absolvovala bez problémů. Již od základní školy jsem šla za svým snem, kterým bylo mít své vlastní úspěšné podnikání. Z tohoto důvodu jsem se přihlásila na Obchodní akademii, s dalším plánem studovat Vysokou školu ekonomickou v Praze, což se mi nakonec podařilo a studium jsem i úspěšně zakončila. V průběhu studia jsem se rozhodla získat zkušenosti, praxi a pracovní návyky. Bohužel, zde se ale vyskytl velký a pro mě nečekaný problém. Zjistila jsem, že se zaměstnavatelé bojí zaměstnávat zdravotně handicapované osoby. Práci v oboru jsem marně sháněla rok a půl. Byla to pro mě velmi frustrující a nepříjemná zkušenost. Nakonec ale vše dobře dopadlo a práci jsem našla. V současné době se mi konečně plní i můj sen a spolu se dvěma společníky zakládáme s.r.o., jež bude poskytovat IT služby jak pro menší firmy, tak i pro velké nadnárodní korporace. Následně zhruba do jednoho roku chceme rozšířit své působení i do zahraničí. V této společnosti budeme zaměstnávat převážně zdravotně postižené pracovníky. Sama jsem se na vlastní kůži přesvědčila, jak obtížné je pro tyto lidi sehnat práci. Tato moje zkušenost mě tudíž dovedla k tomu, abych těmto lidem v rámci svých možností maximálně pomáhala. Nemyslím si, že handicap je překážkou, ale naopak jsem se přesvědčila, že tito lidé si práce váží a mnohdy pracují lépe než lidé zdraví. Mám totiž již jednu malou firmu, kde tyto lidi brigádně zaměstnávám. Jsem přesvědčena, že studium v oboru „Management obchodu“ mi velmi pomůže v práci v nově vznikající IT firmě. Moje činnost totiž bude převážně spočívat v získávání zákazníků a péči o ně, podpoře prodeje a rozvíjení marketingových aktivit. To samé bude následovat i po rozšíření naší společnosti do zahraničí. Jsem toho názoru, že obsah studijních předmětů tohoto oboru by měl znát každý úspěšný manažer či majitel firmy. A tím chci být. Chci, aby tato naše firma byla úspěšná, prosperující a v neposlední řadě i společensky odpovědná. K tomu mě právě vede moje další vize – již od vysoké školy se zabývám myšlenkou založit někdy v budoucnu nadaci na podporu sluchově postižených. Toto postižení je dle mého názoru velmi opomíjené, ale přitom patří mezi nejhorší, protože je mnohdy člověk vyloučen ze sociálního kontaktu s okolním světem. Existují nejrůznější nadace, které pomáhají tělesně, zrakově, mentálně a podobně postiženým,či osobám, jež trpí nejrůznějšími nemocemi. Na druhou stranu v současné době v České republice neexistuje žádná nadace, která by se zabývala sluchovým postižením. Existuje pouze jedna nadace, která je určena pro hluchoslepé a jedna nadace, jejímž účelem je podpora programů týkajících se provádění kochleárních implantací u sluchově postižených a s tím související péči o takto postižené. Sluchově postižení jsou tedy dle mého názoru i zkušeností na okraji zájmu společnosti. Nikdo si totiž neuvědomuje, jak vážné toto postižení je. A to bych ráda změnila…
Postřehy paní Šífové k jednotlivým studijním etapám
Jaké jsou dojmy paní Šífové ze zahájení MBA studia na CEMI?
Zjistěte v následujícím videu:
Úvodní soustředění, které se konalo v City Tower, nás mělo seznámit s průběhem studia, s přístupem a prací ve studijním systému Fronter. Toto nám bylo srozumitelně vysvětleno paní Mečířovou - vedoucí studijního oddělení. Poté následovaly jednotlivé bloky, které se věnovaly konkrétním předmětům. Kvalita lektorů a jejich přednášek byla na vysoké úrovni. Nejvíce mě zaujal pan JUDr. Oldřich Vacek, jenž přednášel velice poutavě a zajímavě. Těším se na další pokračování ve studiu.
Průběh studia:
S průběhem studia jsem spokojená, jelikož online materiály jsou jasné a srozumitelné. Studijní materiály mi přijdou použitelné v praxi a jistě je využiji. S vyučujícími mohu kdykoliv probrat a konzultovat téma a obsah seminární práce a využívat jejich zkušeností a podnětů z praxe. Zaujal mě předmět Aktuální otázky světové ekonomiky, protože poznatky z tohoto předmětu byly pro mě nové a velice zajímavé. Dalším velmi zajímavým předmětem je pro mě Management osobního rozvoje a to z toho důvodu, že tyto poznatky v reálném životě použiji.
Příběh Zbyňka Sýkory
Můj životní příběh začíná v roce 2001-, kdy jsem byl bez vlastního zavinění sražen nákladním automobilem. Od té doby jsem odkázán na invalidní vozík (paraplegie). Po roce vyrovnávání se s realitou jsem se vrátil ke studiu na Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích, které jsem v roce 2004 zakončil maturitní zkouškou. Při rehabilitačních pobytech v Centru Paraple jsem v letech 2004 až 2008 absolvoval kurzy grafických PC programů a programovacích PC jazyků (Photoshop, Linux…) Od roku 2002 se aktivně věnuji studiu angličtiny a dostal jsem se na velmi dobrou úroveň. Nyní studuji na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích obor Obchodní podnikání (V současnosti úspěšně dokončeny státní závěrečné zkoušky z Ekonomie a Podnikové ekonomiky a řízení). Všechny tyto mé snahy o sebezdokonalení vedly a vedou k dosažení mého cíle - realizovat se a uspět v běžném životě. Mé první pracovním angažmá započalo v roce 2009 ve společnosti BASS spol. r.o., kde jsem vedl oddělení poradenství a prodeje invalidních vozíků RGK. Společnost BASS Brno jsem opustil v roce 2014 – v roce mého povýšení ve společnosti E.ON Energie, a.s.. Ve společnosti E.ON Energie, a.s. jsem zaměstnán od 6.8.2012 na pozici Interní manažer a od 1.2.2014 jako Obchodník s plynem s předpokládaným kariérním růstem. V roce 2014 jsem se stal členem neziskové organizace Pro rozvoj Šumavy s.z., která se zabývá problematikou sportu a volnočasových aktivit osob se zdravotním hendikepem. Jsem součástí týmu, který připravuje ve spolupráci se Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava projekt „Posouzení a návrhy řešení pro zpřístupnění doporučených turistických tras osobám se zdravotním hendikepem“. Dalším naším připravovaným projektem je například „Sport bez překážek“ – mapující a doporučující sportovní možnosti hendikepovaných osob v Jihočeském kraji, Horním Rakousku a Bavorsku. Velmi ambiciózním projektem republikového významu je „Metoda rovných podmínek pohybu – vyšší stupně bezbariérovosti“. Mým velkým tématem je sport. V roce 2006 jsem stál u zrodu České federace florbalu vozíčkářů, kde jsem dnes člen Výkonného výboru. Současně jsem člen Výkonného výboru FBC United Č.B. Aktivně se podílím na organizaci florbalových turnajů. Pro rok 2015 připravuji sportovní soustředění (florbal + plavání) pro „mladé a začínající vozíčkáře“. Veškeré mé aktivity v oblasti sportu vozíčkářů směřují k dosažení několika cílů: 1) Zrovnoprávnění sportu hendikepovaných a sportu zdravých.; 2) Prostřednictvím sportu výchovně zapůsobit na intaktní společnost a pozměnit obecný pohled na tělesně hendikepované osoby.; 3) Posílit sebevědomí zdravotně hendikepovaných sportovců.; 4) Propagovat sport a problematiku zdravotně hendikepovaných osob.; 5) Inspirovat a motivovat zdravotně hendikepované osoby. Ve stručnosti mé osobní sportovní úspěchy: reprezentant ČR florbal a basketbal vozíčkářů, čtyřnásobný mistr ČR florbal, mistr ČR basketbal, 4. místo ME hod diskem, 6. místo MS hod diskem… Považuji se za aktivního, integrovaného a úspěšného vozíčkáře. Svým příkladem se snažím inspirovat ostatní zdravotně hendikepované osoby. Věřím, že získání titulu MBA mi pomůže v dosahování všech mých cílů, které jsou myslím zřejmé z těchto řádků.
Postřehy pana Sýkory k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Předem velice děkuji za udělení 50 % stipendia. Začátkem tohoto týdne jsem obdržel přístupy do studijního systému Fronter. Ihned jsem se nalogoval a byl jsem velmi mile překvapen. Prostředí systému je vysoce intuitivní, ve kterém se rychle a snadno zorientuje opravdu každý. Velmi oceňuji i profesionálně připravené elektronické studijní materiály. Pro ty, kteří mají časově náročnou práci, je tento způsob studia jasnou volbou. Jsem stoprocentně přesvědčen, že zkušenosti, které zde získám, mě v mé práci posunou mílovými kroky vpřed. S nadšením se těším na začátek e-learningové výuky a zkouškového období.
První semestr:
První semestr mám úspěšné za sebou a musím říci, že jsem byl mile překvapen připravenými studijními materiály. Veškeré podklady potřebné ke studiu byly dostupné na webovém prostředí Fronter. Online test, který jsem podstoupil, byl velice intuitivní a srozumitelný. Velice kladně hodnotím možnost zpracovávat test z pohodlí domova, vzhledem k mému hendikepu je to obrovská pomoc. Příjemné také bylo, zobrazení výsledků ihned po uložení a ukončení testu. Také nesmím zapomenout na pružnou odezvu lektorů při hodnocení seminárních prací a velmi rychlou emailovou komunikaci v průběhu studia. Toto všechno jsou aspekty, proč bych i nadále CEMI doporučil…
Jak pan Sýkora vidí studium na CEMI po prvním semestru?
Zjistěte v následujícím videu:
Zakončení studia:
Nebojím se říci, že mi studium na CEMI pomohlo se profesně posunout mílovými kroky vpřed. Získané znalosti a vědomosti jsem poté mohl využít nejen pro své kolegy, ale také pro klienty naší firmy, se kterými se setkávám velmi často. Studium se mi vzhledem ke kariérnímu růstu vyplatilo a to i po finanční stránce a doporučuji jej všem budoucím studentům CEMI jako skvělou investici do osobního i profesního života.
Příběh Mgr. Eriky Štajerové
Narodila som sa v roku 1985 ako zdravé dieťa plné života. Mala som šťastné detstvo plné lásky a pozornosti od rodiny. Po ukončení základnej školy som nastúpila na gymnázium v Prešove. Bola som svedomitá študentka, avšak v poslednom roku sa začalo všetko meniť. Zbadala som niektoré zmeny vo svojom správaní, avšak nepripisovala som tomu nejaký význam. Po maturite som nastúpila na vysokú školu a moje, spočiatku nebadané, ťažkosti sa zhoršovali. Začala som mať strach z ľudí, pociťovať úzkosť, zmeny nálad, depresiu. Stále som však chodila poctivo do školy, nechcela som sa toho štúdia vzdať. Chodila som na terapie, ktoré mi dodávali silu a pomáhali dokončiť vysokú školu. Odhadujem, že už v tom čase som začala mať vážnejšie ťažkosti psychického rázu. Vysokú školu som úspešne dokončila, začal kolobeh hľadania si zamestnania. Toto obdobie bolo spojené s veľkým stresom a moje ťažkosti sa veľmi prehĺbili. Mala som pocit, že celý svet sa otočil proti mne, útočí na mňa, chce mi ublížiť. Vzhľadom na ťažkosti, ktoré som mala, som vyhľadala odbornú pomoc, nasledovala hospitalizácia a liečba. Po liečbe som sa cítila oveľa lepšie, ale zotavovala som sa dlho, nakoľko sa mi život otočil „hore nohami“ v mojich 25. rokoch. Táto choroba, ako každá iná, prináša so sebou isté obmedzenia. S týmito obmedzeniami sa však dá žiť a ak človek chce a má podporu okolia, nájde potrebnú motiváciu a dokáže mnohé veci. Pri svojej liečbe som sa stretla s mnohými duševne chorými ľuďmi, ktorí vyvíjali obrovské úsilie, aby sa zo svojej choroby vyliečili alebo aspoň zlepšili jej priebeh. Na duševne chorých je krásne to, že nakoľko ich zrádza hlava, tak myslia srdcom. Sú empatickí, vidia veci v úplne inej rovine, častokrát sú kreatívni a aj vďaka svojej životnej skúseností, mnohokrát negatívnej, idú smelo ďalej a žijú svoj život. Na štipendijný program MBA som sa prihlásila, nakoľko by som si rada zvýšila kvalifikáciu a uplatnila sa zmysluplne v živote. Napriek zdravotným obmedzenia verím, že môžem v živote veľa dokázať, byť úspešnou a byť akýmsi „motivátorom“ pre duševne hendikepovaných ľudí. Nebude to ľahká cesta a ani krátka, ale ako ktosi povedal: „pokojné more z teba dobrého námorníka neurobí“, nevzdám sa ľahko a pôjdem za tým. Získané vedomosti uplatnila v praxi v budúcnosti, napr. založením podnikania, ktoré bude podporovať hendikepovaných, či zriadením chránenej dielne so zameraným na ľudí s duševným hendikepom – práve na týchto ľudí, ktorí nemajú veľa šancí v živote práve kvôli svojim ťažkostiam a stále prevládajúcej akejsi stigme v spoločnosti, avšak dokážu byť vďační za každú šancu či prejavenú dôveru o to viac.
Postřehy paní Štajerové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Úvodné stretnutie sa organizovalo v konferenčnom centre Tower. Na začiatku prebehlo privítanie a úvod do štúdia s vysvetlením jeho podmienok a ukážkou e-learningové systému a správnej práce s ním. Nasledovali jednotlivé bloky informačných stretnutí s lektormi inštitútu, ktorí nás informovali o priebehu a osnove predmetu, taktiež o podmienkach úspešného ukončenia. Oceňujem výbornú organizáciu úvodného stretnutia, hĺbku a odbornosť informácií zo strany lektorov a vhodne zvolené priestory v konferenčnom centre. Teším sa nasledujúci rok štúdia, nakoľko mi forma e-learningového vzdelávania vyhovuje, vzhľadom na možnosť časové manažmentu štúdia z mojej strany.
Zhodnocení prvního semestru:
Po úspešnom uzavretí prvého semestru som za zúčastnila na úvodnom stretnutí, ktorým sa začal druhý semester. Úvodné stretnutie prebiehalo v podobnom duchu ako to prvé. V systéme Fronter sú sprístupnené študijné texty a prezentácie jednotlivých predmetov. Študijné texty sú písané pútavo, s množstvom praktických príkladov z praxe. Aj týchto skrípt je možné čerpať informácie pri písaný seminárnych prác a taktiež diplomovej práce, na ktorých už pracujem.
Zhodnocení celého studia:
Pre štúdium na CEMI som sa rozhodla na základe pozitívnych referencií, širokej ponuky odborov a hlavne možnosti študovať daný program online. Z daných odborov som si vybrala Management obchodu, pri ktorom sa mi páčila skladba a obsah jednotlivých predmetov. Online výuku hodnotím vysoko pozitívne, cez e-learningový systém Fronter sú k dispozícií štúdijné materiály, ktoré má študent možnosť študovať flexibilne podľa svojich časových možností. Predmety sú ukončené seminárnou prácou alebo testom. Počas roka sa konajú jednotlivé úvodné stretnutia k semestrom, cez ktoré má študent možnosť spoznať jednotlivé predmety aj lektorov. Podmienkou pre ukončenie štúdia je vypracovanie diplomovej práce, v ktorej sa rieši aktuálny manažérsky problém podľa výberu študenta. Celé štúdium na CEMI hodnotím prínosne, nakoľko som načerpala nové vedomosti a otvorili sa mi nové obzory v danej problematike, ktoré môžem následne uplatniť v praxi.
Příběh Mgr. BcA. Terezy Pařilové, Dis.
Narodila jsem se v březnu 1985. V květnu 1988 mně byl diagnostikován diabetes mellitus I. typu. Nejzarytější vzpomínka, která mě od té doby provází, je na jednu paní, která se mé maminky ve frontě v obchodě ptala, proč mě nedali do ústavu. Když mně v 90. letech na ZŠ začalo docházet, že mě někteří lidé a spolužáci vnímají poněkud jinak, usmyslela jsem si, že dokážu, že i chronicky nemocný člověk může být úspěšný a šťastný sám sebou. Většina mladých diabetiků, se kterými jsem se v té době stýkala, moc životních plánů neměla. Jen díky podpoře mých rodičů, kteří ve mně utvrzovali názor, že jsem jako každý jiný, jen mi nefunguje slinivka, jsem si splnila první sen a ve 14 letech získala talentové stipendium na jednu z prestižních soukromých středních škol v USA (hrála jsem v té době na klavír, příčnou flétnu a harfu). Kvůli podezření na zelený zákal v důsledku dlouhotrvajícího diabetu mě však rodiče po roce v USA vzali domů do ČR, kde jsem nastoupila na konzervatoř ke studiu harfy. Po konzervatoři jsem vystudovala obor hudební management. Tam jsem pro změnu slýchávala poznámky, že když jsem diabetik, co potřebuje s chřipkou sedět doma, nemám komplikovat normálním lidem život svou nepřítomností na domluvených seminářích. Navazující magisterské studium jsem s vyznamenáním vystudovala na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v oboru Služby-výzkum, řízení a inovace, a to i přes to, že jsem během magisterského studia s obrovským štěstím přežila diabetickou ketoacidózu na JIP. Podle všech vyšetření jsem měla hodnoty neslučitelné se životem. Aktuálně na Fakultě informatiky pokračuji v doktorském studiu asistivních technologií, ke kterým mě přivedly moje zkušenosti s okolím, vlastní životní zážitky z nemocnic a touha pomoci. Zároveň od září 2014 studuji konektivitu mozku v rámci Středoevropského technologického institutu CEITEC a LF MU. Výsledky bych ráda aplikovala na terapii pacientů v počátečních fázích neurodegenerativních onemocnění. Právě kvůli svému působení v CEITECu a touze věnovat se znevýhodněným jedincům bych chtěla získat titul MBA v oboru Management zdravotnictví. Vím, že zejména tento titul je žádoucí pro vedoucí funkce v takovýchto institucích a ráda bych se pro svoje plány do budoucna ve zmíněném oboru dále vzdělávala. Spolupracovala jsem s občanským sdružením Pomocné tlapky, pravidelně přispívám na konto Člověka v tísni a snažím se o prosazování větší pozornosti dyslektikům a aplikacím pro ně. Myslím si, že moje životní zkušenosti a úspěchy mohou motivovat další handicapované. Věřím ve své schopnosti vést výzkum, a titul MBA vidím jako nutnost k tomu, abych se na vedoucí pozice výzkumné skupiny mohla lépe propracovat. Věřím totiž zároveň v mnohem větší možnosti pomáhat handicapovaným kontinuálně z titulu vedoucí vědecké skupin. To je, myslím, v dnešní době stále potřeba. Pokroky ve vědě jsou značné, ale na některá zdravotní omezení zatím nestačí. Mimochodem za svůj největší životní úspěch považuji fakt, že už téměř 27 let úspěšně dokazuji, že s handicapem nic nekončí, ale že i my máme velké možnosti, které můžeme využít a být z nich šťastní. Já jsem svým rodičům velmi vděčná, že mě „nedali do ústavu“. Léčím se na IKEMu a mám ze svého života obrovskou radost. Moc ráda bych ji dopřála i dalším.
Postřehy paní Pařilové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
První dojem ze zahajovacího setkání jsem měla dobrý. Líbilo se mi úvodní seznámení se studijními podmínkami a ukázka e-learningového prostředí, které jsem do té doby měla možnost vyzkoušet pouze v demo verzi. Setkali jsme se se všemi přednášejícími prvního semestru, každý z nich vedl přibližně hodinový blok s informacemi o předmětu, konzultacích, požadavky na ukončení předmětu a informovali o možnostech diplomových prací, ochotně také odpovídali na naše otázky. S napětím očekávám, jak proběhne „semestr“ formou e-learningu a těším se, že si budu moci přípravu i zkoušky časově organizovat sama.
První semestr:
První semestr utekl dost rychle. Díky studijním materiálům jednotlivých předmětů jsem si ujasnila, o čem chci psát diplomovou práci, co mi nejvíc „sedne“ a bude mít význam. V průběhu komunikace s lektory jsem si také rychle vybrala svou vedoucí. Napsala jsem tři seminární práce, které díky volnosti sylabů jednotlivých předmětů zapadají do sebe a vytváří základ pro práci diplomovou. Dva online testy jsem splnila hned na začátku zkouškového období, i když příprava na ně byla už poněkud náročnější, než jsem čekala.
Líbí se mi možnost vypracovat online test kdykoliv v rámci zkouškového období. Jsem totiž noční pták a nejlépe se mi pracuje pozdě večer. Druhý semestr považuji trochu za výzvu, ale věřím, že studium zvládnu stejně dobře, jako v prvním semestru. Na vypracování diplomové práce a její obhajobu už se těším. Myslím, že mám dobrou vedoucí a zajímavé téma.
Druhý semestr:
Nový, a zároveň poslední, semestr nám začal v říjnu. Z pracovních důvodů jsem se bohužel nemohla zúčastnit společného jednodenního setkání v Praze, které jsem v prvním semestru považovala za přínosné. Ve studijním systému Fronter jsou ale vloženy prezentace ze setkání, které obsahují i požadavky k uzavření předmětů a jsou dobře vysvětlené. Uvidíme, co přinese zkouškové období a obhajoba diplomové práce. Docela se těším.
Zakončení studia:
Studium na CEMI jsem si vybrala především kvůli nabídce oboru Management zdravotnictví, protože medicína a studium kognitivních poruchy jsou mojí zálibou a částečně i povoláním. Věřím, že v dnešní konkurenční době je pro vedoucí pozice ve výzkumných skupinách a institucích každé profesní vzdělání výhodou. Za pozitivní jsem pokládala také online výuku, kterou jsem si do jisté míry mohla časově koordinovat sama, a uzavírání většiny předmětů formou seminární práce. Některé předměty byly z mého pohledu spíše doplňující, jiné mně však dávaly velkou možnost výběru tématu, které jsem považovala za využitelné vzhledem k mým plánům do budoucna. Management ve zdravotnictví má velmi širokou škálu zaměření, a tak si každý může vybrat “svůj” předmět, přičemž nakousne i příbuzná témata. Ráda bych jednou vedla výzkumný tým, kde umění dobře zvolené strategie, vize a komunikace s týmem odborníků určitě budu potřebovat, a to jsem si především v předmětu Management zdravotnických služeb I zkusila nanečisto.
Příběh Petrany Blaškové
Prvých 18 rokov života som žila úplne bežne. Môj život sa zrútil týždeň pred maturitou. Vážne som ochorela. V priebehu pár dní som zrazu nemohla nič. Bola som vážne chorá, nespravila som si maturitu, nemohla som pracovať. Ostala som kdesi mimo, NIKAM SOM NEPATRILA, nevedela som čo so životom. Začala som sa liečiť. Po troch mesiacoch som si spravila maturitu. Trvalo dlhé mesiace než sa mi ako-tak zlepšil zdravotný stav. Začala som si hľadať prácu. Napísala som viac než 400 spoločnostiam, prešla osobne stovky ďalších. Ubehol viac než rok, kým ma zobrali pracovať do prvej firmy. Na dve hodiny denne. Časom som vládala pracovať 4 hodiny za deň. Po roku som vydržala už celú pracovnú dobu. Postupne som začala stretávať mladých aj starších ľudí s rôznymi zdravotnými problémami či inými obmedzeniami, ktorí veľmi chceli len nevedeli AKO, alebo nemali na to aspoň MINIMÁLNE PODMIENKY. Pochopila som, že ak si nepomôžem sama nepomôže mi nikto. Vedela som, že nedokážem vybudovať spoločnosť, ktorá je primárne určená na podnikanie. Dokázala som však byť spolu zakladajúcim členom troch občianskych združení. V predchádzajúcich viac ako troch rokoch sme veľa a tvrdo pracovali na tom, aby “ľudia, ktorí nepatria nikam“, majú zdravotné problémy, avšak “naozaj veľmi chcú“ len nevedia “ako a kde“ dostali možnosť, ktorá mne tak veľmi chýbala. Akútne však potrebujem prostredníctvom modernej formy štúdia získať profesionálne vedomosti, ako riadiť a manažovať, preto som sa prihlásila o štipendium na CEMI. Poznatky zo štúdia chcem využiť pri rozbiehaní projektov, ktorých cieľom je, aby iní zdravotne handicapovaní ľudia sa mohli zmysluplne zapojiť do spoločnosti, nájsť nový zmysel života, aby hľadali a hlavne našli cestu z ťažkej a zlej životnej situácie. Niekde v niektorej múdrej knihe som čítala vetu, ktorá znela: “Vymyslite si nemožné... potom nájdite odvahu... a jednoducho to urobte...“. Vymyslela som si ďalšiu “nemožnú“ vec v mojom živote. Štúdium manažmentu. Úprimne týmto Ď A K U J E M inštitútu CEMI.
Postřehy paní Blaškové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Začiatok štúdia prebiehal odlišne ako na klasickej vysokej škole. V E-learningovom systéme Frontier som zrazu mala všetko potrebné pre štúdium. Nemusela som nič zháňať, nič prepisovať. Študijné materiály pravidelne pribúdali. Po úvodnom miernom strese, keď každý týždeň narastali texty som si uvedomila, že nemusím použiť úplne všetko. Začala som selektívne vyberať časti, ktoré by som dokázala reálne využiť v praxi. Zo študijných predmetov som sa sústredila na predmet "Marketing a komunikácia" a predmet "Predaj, medzinárodný obchod, obchodné jednanie", ktoré ma najviac zaujali. Železná pravidelnosť akou systematicky každý týždeň pribúdali nové texty ma naučila, že som od začiatku štúdia, každý týždeň pripravovala ďalšie časti seminárnych prác so spomínaných predmetov. Takto som mohla prvú z nich zaslať na konzultáciu okamžite na začiatku týždňa, ktorý bol určený na konzultácie. Ocenila som aj, že môžem študovať v čase, ktorý mi vyhovuje, tak dlho ako chcem, potrebujem a môžem. "Nástenka" v študijnom systéme a pravidelne e-maily, nám pomáhajú, aby sme na nič dôležité nezabudli. Záverom by som spomenula, že rovnako dôležitým faktorom pre mňa je, že môžem práce písať v rodnom jazyku, aj keď vlastne študujem "v cudzine".
První semestr:
Mám za sebou skúškové obdobie, ktoré prebehlo v úplnej pohode, bez stresov a nervákov. Hlavne preto, že systematická pravidelnosť a celkovo premyslený spôsob, komunikácie zo strany Inštitútu CEMI, mi určoval mantinely a viedol ma k cieľom, ktorými boli seminárne práce a on-line test. Svoju rolu určite zohralo aj moje semestrálne štúdium, kedy som si naozaj zodpovedne a systematicky pripravovala texty a časti “skladačky“ mojich seminárnych prác. Trochu nadnesene by som mohla povedať, že takmer som nepostrehla, že máme skúškové obdobie. Jednoducho som 4 týždne dávala do hromady pred pripravené poznatky zo štyroch rôznych predmetov. Test som si nechala na záver. Každý týždeň jedná seminárna práca, krátka konzultácia, doplnenie a vloženie do systému. Oceňujem premyslený a efektívny systém. Práce som písala a tvorila vtedy, keď som a to mala chuť a inšpiráciu. Odpovede a reakcie od lektorov boli rýchle, jednoznačne definované, konkrétne. A veľmi priateľské.! Na elektronickú nástenku, som si úžasne zvykla. Nielen, že mi ukazuje čo a do kedy mám spraviť, ale hlavne preto, že oznamuje koľko dní do konca termínu ostáva. Úžasná vec a veľká pomoc pre mňa v uponáhľanom svete a živote... Práce píšem v slovenčine, lektori bez problémov chápu... čo ma znova veľmi teší.
Druhý semestr:
Druhý semester môjho štúdia na CEMI mi pomohol získať odlišné zručnosti a skúsenosti. Začala som si do celku spájať čiastkové poznatky, ktoré som si osvojila v jednotlivých predmetoch v prvom semestri. Aj napriek tomu, že štúdium má pomerne rozsiahle teoretické materiály, ktoré sme používali, snažila som sa ich prakticky a hlavne reálne využiť. Sústredila som sa na to aby som z nich vytvorila funkčné nástroje, ktoré využijeme v našom Občianskom združení pri rozbehu marketingového a obchodného oddelenia. Rovnako som použila aj materiály, ktoré pojednávali o technikách medzinárodného obchodu na ktorý by sme sa v budúcnosti tiež chceli orientovať. Na systéme CEMI veľmi oceňujem, že nám dáva dostatok času na prípravu diplomovej práce.
Zakončení studia:
Záver môjho štúdia sa niesol v príprave a písaní diplomovej práce. Pustila som sa do neho s veľkou chuťou a zanietením. Snažila som sa maximálne využívať teoretické poznatky, aby som našla v praxi ich zmysluplné smerovanie a využitie. Tu by som chcela úprimne oceniť prístup vedúcej mojej diplomovej práce, ktorá ma usmernila predovšetkým v dvoch hlavných oblastiach. Zastavila ma, keď som sa do práce snažila vtesnať aj veci, ktoré by som v praxi reálne nevyužila a hlavne ma usmerňovala, aby som sa držala stanoveného cieľa. Vytrápila som sa statočne. Termín na odovzdanie som však stihla. Po odovzdaní diplomovej práce som si vydýchla a takto ešte čerstvo nabitá vedomosťami a snahou o ich praktické využitie som oslovila jedného z možných klientov, ktorý kedysi neformálne prisľúbil, že by mal záujem, aby som mu niečo porozprávala o našich produktoch. Spravila som si prípravu... došla na dohodnuté stretnutie a snažila sa “predať“ niečo z našej ponuky. Náš potenciálny klient má však v polovici rozhovoru zastavil a spýtal sa: “A loď by ste nevedeli vo vašom občianskom združení vyrobiť ?“ Čooo loď ?! S hrôzou som horúčkovito premýšľala či som na správnom stretnutí... Pred tým než som klientovi odpovedala som si spomenula aké, že to informácie som písala do mojej diplomovej práce... “Zákazník ma vždy pravdu...“ a hlavne “Počúvajte čo zákazník hľadá, nesnažte sa mu vtlačiť to čo chcete vy...“. Prebleskli mi hlavou texty, ktoré som len nedávno písala... Keďže som nevedela zákazníkovi odpovedať či to dokážeme, tak som sa dohodla, že to preverím a narýchlo som sa rozlúčila... S malou dušičkou som došla za mojimi kolegami do dielne... “Chlapi kupolu na pestovanie som nepredala... ale zákazník by chcel loď...“ tichým hláskom som dokončila vetu... Chvíľku bolo ticho... tá chvíľka však u mňa trvala, ako keby celú večnosť... “Aaaa to ako loď čo pláva?“... zaznelo z úst jedného z mojich kolegov, čo v živote už zažili všeličo... Akože Noemovú archu, aj so zvieratami? Keby prišla potopa... ? Nie, nemusí plávať... odpovedala som... Loď čo nepláva?!... s veľkým údivom na mňa pozerali moji jemne šokovaní kolegovia... Áno... ako dekoráciu na záhradu, ako oporu na pestovanie, ako priestor kde sa budú hrať deti... Aaaaha pomaly im dochádzalo, že o čom vlastne to rozprávam... Tak vedeli by sme to spraviť, ak by to klient zaplatil? Znela moja otázka... Na moje veľké prekvapenie jeden z kolegov s úplným kľudom zrazu povedal... Otočíme kupolu o 90 stupňov, tu pripojíme, tam vynecháme... a bude loď... Vydýchla som si... Do týždňa nám iný kolega nakreslil plány na “Mayflower“ a Santa Mariu... lode na ktorých Krištof Kolumbus objavil Ameriku. A najlepšie na tom bolo s akým nadšením sa do toho pustil... Také zaujímavé a netradičné a iné... s veľkým úsmevom vymenovával... Ďalšie dve pracovné stretnutia sa niesli v obdobnom duchu, len klient chcel na záhradné dvere ako trellis (výplň dverí) lesné víly... Ďalší klient zase dievčatko na starom historickom bicykli (velocipéde)... aké sú na Primaciálnom námestí v Bratislave... (Par krát som okolo išla a nič také som si ani len nevšimla...!) Tak som sa následne už s väčším kľudom spýtala kolegov či sa pokúsime, či vieme, či dokážeme... “jasnééé, spravíme papierové modely... prenesieme na drevo...“ zneli konštruktívne odpovede, tentoraz už bez ironického podtónu... Papierové modely už máme... za chvíľu začnú kolegovia vyrábať produkty aj z dreva...
A prečo tu uvádzam tieto úsmevné príbehy? Lebo pred mojim štúdiom na CEMI sme asi 3 - 4 roky vyvíjali na základe grantov v podstate jeden druh produktu... Vedeli sme, že by sme sa mali snažiť ho predať. Pokúšali sme sa. No nešlo to... Teraz za tri týždne sme našli tri produkty o ktoré majú klienti záujem a ktoré nikto nevyrába... A dokázala sme ich “objaviť“ vďaka tomu, že som uplatnila len drobné pravidlá, ktoré som sa počas štúdia na CEMI naučila...
Tieto praktické príklady – úspechy ma povzbudili v tom, že každý deň začínam premýšľať marketingovo, začínam sa učiť, ako asi funguje “trhovanie“. Myslím si, že rok štúdia priniesol výsledky. Myslím si, že štúdium na CEMI “funguje“. A za to môžem len poďakovať všetkým ľudom z inštitútu CEMI, ktorí sa mi venovali.
Příběh Ing. Mgr. Ingrid Mrňové
Již dva a půl roku pracuje Ing. Mgr. Ingrid Mrňová v pacientském sdružení Unie Roska, které pomáhá lidem s onemocněním roztroušená skleróza mozkomíšní. Znalosti získané v průběhu studia oboru Management zdravotnictví mi pomohou lépe se orientovat v oblasti zdravotní péče. Podstatnou částí mé práce je hájení práv pacientů. Při těchto jednání mi bude znalost problematiky zdravotnictví a jeho financování velkou výhodou. Dalším mým úkolem v Unii Roska je osvěta, neboť roztroušená skleróza není o zapomínání a netýká se starých lidí, jak se mnoho lidí domnívá. Naopak propuká nejčastěji mezi 20. – 40. rokem a projevuje se zejména poruchou hybnosti, zraku a závratěmi. Když mi byla před jedenácti lety tato nemoc diagnostikována měla jsem pocit, že se mi zhroutil celý svět. V té době jsem právě nastoupila do prvního ročníku vysokoškolského studia. Při cestě ze školy mě začaly brnět nohy a do druhého dne jsem na půl těla téměř ochrnula. Ze dne na den se mi doslova obrátil svět vzhůru nohama. Poté co jsem se vzpamatovala z první silné ataky onemocnění začala jsem postupně navštěvovat akce pacientského sdružení Unie Roska. Nejprve jsem měla obavy, jak zvládnu pohled na lidi, kteří s touto nemocí bojují již delší dobu a často jsou odkázáni na invalidní vozík, ale brzy se mé obavy zcela rozplynuly. Potkala jsem zde spoustu pozitivních lidí, kteří mi ukázali, že i s vážnou nemocí se dá žít plnohodnotný život a jeho kvalita závisí více na přístupu jedince než na stupni postižení. Když přišla nabídka v Unii Roska pracovat ani na chvíli jsem nezaváhala a přijala ji. Do studijního programu MBA jsem se přihlásila, abych díky nově získaným znalostem mohla efektivněji vykonávat své povolání a současně měla lepší vyhlídky při budování mé profesní kariéry. Od studia programu Management zdravotnictví očekávám zejména prohloubení dosavadních znalostí v přednášených oblastech a osvojení aktuálních poznatků vycházejících z praxe. Pevně věřím, že získané zkušenosti a dovednosti naplno využiji při svém povolání, jehož součástí je zajištění lepší zdravotní péče a životních podmínek pro lidi se zdravotním handicapem.
Postřehy paní Mrňové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
První dojmy ze studia jsou velmi pozitivní. Profesionální přístup, vynikající lektoři, kvalitní a přehledné studijní materiály jsou skutečnosti, které mě přesvědčily o správné volbě MBA programu. Zahájení studia proběhlo na nejvyšší úrovni – v nejvýše položeném kongresovém centru v Praze v budově City Tower ve výšce 109 metrů . Organizačně bylo setkání zvládnuté na jedničku. Prvotřídní byli i všichni přednášející. Zkouškové období se kvapem blíží , ale nervozita zatím nepřichází. Velkou výhodou jsou precizně připravené a přehledné studijní materiály. Žádný stres se sháněním literatury či luštěním zápisků z přednášek. Nemusím řešit jak skloubit termíny přednášek s pracovním programem – studuji v pohodlí domova a v čase, který mi vyhovuje.
První semestr:
První semestr mám úspěšně uzavřený, a tudíž se můžu podělit o dojmy z průběhu zkouškového období. Příprava na zkoušky byla díky kvalitním studijním materiálům mnohem příjemnější oproti mým předchozím zkušenostem ze studia na vysoké škole. Testy, které studenti vyplňují online, byly přehledné a srozumitelné. Obavu nemusí mít ani studenti, kteří počítač neovládají nijak bravurně. Obrovskou výhodu spatřuji zejména v možnosti vyplnit testy z pohodlí domova a podle individuálních časových možností. Ocenila jsem i skutečnost, že jsem měla naprostý klid při jejich vyplňování. Dalším plusem je, že testy jsou krátce po odeslání vyhodnoceny a studenti nemusí na výsledek dlouho čekat. Co se týče písemných prací, studenti mají možnost zvolit si téma, které je nejvíce zajímá a přednášející jim v případě potřeby vždy rádi poradí.
Druhý semestr:
Léto uteklo velice rychle a dne 11. října byl zahájen druhý a současně závěrečný semestr MBA studia. Úvodní setkání se opět uskutečnilo v reprezentativních prostorech nejvyšší pražské budovy City Tower. V průběhu soustředění jsme měli možnost seznámit se s lektory programu Management zdravotnictví a jejich požadavky na úspěšné zakončení jednotlivých předmětů. Setkání proběhlo ve velmi milé atmosféře a povzbudilo nás do dalšího studijního úsilí. Všechny předměty minulého semestru byly velice přínosné, ale pro mne nejhodnotnější byly poznatky z předmětu Historie vývoje zdravotnictví a úvod do HTA. Velmi zajímavá byla komparace fungování zdravotních systémů a způsobů hrazení zdravotní péče v ekonomicky vyspělých zemích. Dále byl pro mne velmi přínosný popis jednotlivých fází vývoje léčivého přípravku a v neposlední řadě pak hodnocení zdravotnických technologií Health Technology Assessment. Což je sice v České republice velice aktuální a diskutované téma, ale pro mnohé stále zůstává HTA pojmem spíše abstraktním. Přestože studium probíhá on-line formou jsou na studenty kladeny velké požadavky. Ovšem není čeho se bát, lektoři jsou vždy velmi vstříční a pokud je třeba, podají studentům pomocnou ruku. Studenti mají k dispozici telefonické i mailové kontakty na přednášející a mohou se na ně v průběhu studia kdykoliv obrátit. Jsem šťastná, že má volba padla právě na institut CEMI a jsem přesvědčená, že absolvování MBA programu Management zdravotnictví bude pro můj profesní život velkou výhodou.
Zakončení studia:
Jsem velmi vděčná celému kolektivu Institutu CEMI za podporu a přístup na vysoké profesionální úrovni, a to po stránce lidské i odborné. Studium na Institutu CEMI mi pomohlo rozšířit vědomosti v oblastech fungování zdravotnických systémů v ČR i v zahraničí, procesu vývoje a schvalování nových léků, hodnocení kvality zdravotní péče a mnoha dalších aktuálních tématech. Rozhodně je to skvělé místo pro získání informací, sdílení znalostí a vytváření nových kontaktů. Získané znalosti určitě využiji při vytváření nových projektů pro lidi se zdravotním handicapem. Pacientská sdružení jsou pro nemocné a jejich rodiny obrovským přínosem. Například Unie Roska, ve které působím, sdružuje nemocné s diagnózou roztroušená skleróza v téměř čtyřiceti regionálních organizacích po celé ČR. Nejen pro své členy, ale pro všech zhruba 20.000 s lidí touto nevyléčitelnou nemocí Unie Roska pořádá celou řadu odborných konferencí a seminářů, vydává množství edukačních publikací a DVD, organizuje rekondiční pobyty a zabezpečuje pravidelná cvičení i kulturní program, kde si nemocní mohou pohovořit a seznámit se s lidmi s podobnou životní zkušeností. Nedílnou součástí činnosti pacientských sdružení je hájení zákonných práv pacientů a to zejména těch týkajících se zdravotní péče a přístupu k léčbě. Při těchto jednáních je znalost problematiky zdravotní péče a jejího financování nespornou výhodou a umožňuje zajistit lepší a profesionálnější podporu lidem s vážnou diagnózou.
Příběh Mgr. Evy Liberdové
Jsem člověk se sluchovým postižením, mám specifické potřeby při komunikaci s lidmi. Od 4 let jsem měla těžkou vadu sluchu. Od 15ti let mám diagnostikovanou úplnou hluchotu na obou uších. Téměř dva roky jsem byla úplně hluchá, neslyšela jsem vůbec nic a úplnou hluchotu mi nyní pomáhá překonávat kochleární implantát, se kterým slyším zvuky a řeč. Specifické potřeby při komunikaci s lidmi mám však celý život např. v hlučném prostředí a při více lidech. Přesto jsem vystudovala vysokou školu – sociální práci. Pak od r. 2008 do 2013 jsem pracovala jako sociální pracovník s lidmi se zdravotním postižením, od března 2012 to bylo z důvodu krácení dotací MPSV na soc.služby již pouze na půl úvazku a proto jsem si přibrala od února 2012 další krácený úvazek na administrativní práci pro ostravskou firmu. V sociálních službách jsem pracovala a hájila práva uživatelů s mentálním postižením přes 5 let, od října 2013 bohužel došlo k zániku služby a tím pádem jsem ztratila práci jako sociální pracovník. Ve volném čase se věnuji hájení práv lidí se sluchovým postižením. Od r. 2010 dělám publikační, přednáškové, lektorské a osvětové činnosti. Svoje zkušenosti o praktických problémech, které přináší sluchové postižení z praxe, publikuji v odborných časopisech a přednáším na odborných konferencích s cílem upozorňovat na potíže u lidí, kteří se potýkají se ztrátou sluchu (vzdělávání, přístupnost informací, zejména zaměstnávání a přístup k němu). Dělala jsem také oponenta školení pro personalisty a management firem nezaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Působila jsem jako lektor semináře pro veřejnou správu a sociální služby a nelékařské profese. Nerezignuji na celoživotní vzdělávání, průběžně se vzdělávám dál – např. jsem absolvovala kurz marketingu na internetu. Na úřadě práce naštěstí nejsem, díky svým schopnostem jsem si aktivně našla práci na dohodu o provedení práce - nově jako web marketing specialista na dobu určitou do května 2014. Sháním si odpovídající práci na plný úvazek, jakmile potenciální zaměstnavatel ale zjistí, že mám vadu sluchu, už mne na další kolo nezve. Šance, že si vyberou osobu se sluchovým postižením na místo osoby bez postižení, je při zájmu 100 uchazečů na Karvinsku na jedno pracovní místo minimální. Chci pracovat ve veřejné správě nebo vedoucí pozici v sociální službě ve prospěch osob se zdravotním postižením. Proč by vedoucím nemohla být osoba s postižením sluchu? Do studijního programu MBA se hlásím, abych díky nově získaným znalostem mohla účinněji vykonávat své povolání a měla lepší vyhlídky při opětovném nastartování a rozvoji mé profesní kariéry. Absolvování studia MBA mi zajistí získání konkurenční výhody oproti uchazečům o práci bez postižení. Od studia očekávám rozšíření a prohloubení dosavadních znalostí i v oblasti ekonomické. Získané dovednosti budu moci aplikovat při hájení práv a zlepšování podmínek života u lidí se zdravotním postižením. Ráda bych nabyté znalosti uplatnila pro rozvoj neziskové organizace Český klub ohluchlých.
Postřehy paní Liberdové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Studuji obor Veřejná správa. Úvodní zahájení, na které jsem v sobotu dorazila, bylo skvělé, dozvěděla jsem se, co v kterých předmětech mě bude čekat, a udělala jsem si představu, dostali jsme také přehledný barevný harmonogram studia na půl roku. Líbila se mi úvodní prezentace – všechny důležité informace k organizaci studia jsem si mohla přečíst z prezentace, pokud mě unikla ústní informace. Lektoři si bez problému brali mikrofon, běželo to jako po másle. Den příjemně utíkal a docela byla škoda, že hodina ke každému úvodu do předmětu byla rychle pryč. Prezentace také byly hned k dispozici ve studijním systému k zopakování. Libí se mi dostupnost studijních materiálů online, nemusím řešit shánění zapisovatele přednášek jako na předchozí škole. Příjemně mě překvapila možnost ve zkouškovém období dělat testy v čase, který vyhovuje mě – milá odlišnost od zvyků na VŠ, kde vypisuje termíny vyučující. Poprvé vůbec neřeším, jak budu rozumět na přednáškách, prostě studuji písemné materiály z domu a domlouvám se písemně.
Další postřehy z MBA studia najdete na blogu paní Liberdové: studujemecemi.blog.cz
Příběh Ing. Ireny Hornové
Oslovila mě Vaše nabídka stipendia pro handicapované na získání bezplatné výuky MBA ve Vašem institutu. Pro zaslání přihlášky jsem se rozhodla v době, kdy jsem přišla o práci, která mě bavila, zároveň jsem měla poměrně čerstvě po rodičovské dovolené a nemohla jsem, i přes vystudovanou vysokou školu a bohaté pracovní zkušenosti, najít adekvátní práci. Teď sice pracuji na jednom úřadě ve finančním oddělení, ale práce mě nenaplňuje a já nejsem zvyklá spokojit se s málem, tak hledám dál. Jsem od narození bojovník. Ostatně mi nic jiného nezbývá, pokud chci, i přes své zdravotní postižení, v životě uspět. Narodila jsem se s poměrně vzácným tělesným postižením (Arthrogryposis multiplex congenit). Tím, že jsem postižená od narození, své postižení v podstatě nevnímám a s jistými malými omezeními žiji úplně normální život. Vystudovala jsem VŠE - fakultu financí a účetnictví, a proto jsem si na Vašem institutu vybrala obor Ekonomika a finanční management. Věřím, že absolvování MBA programu mi pomůže znovu nastartovat a dále posunout mojí profesní kariéru, získat vysněnou práci, dál si plnit své životní sny a třeba být i inspirací pro ostatní.
Postřehy paní Hornové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Ráda bych poděkovala institutu CEMI za poskytnutí stipendia ve výši 50 % z ceny školného. Přestože si část studia musím sama hradit, nelituji, že jsem se na studium MBA přihlásila. Úvodní soustředění, které proběhlo v Konferenčním centru Tower, bylo velmi profesionálně zorganizované. Panovala zde přátelská a uvolněná atmosféra. Všichni lektoři byli velmi vstřícní a profesionální. Bylo vidět, že to jsou odborníci z praxe, kteří problematice daného předmětu skutečně rozumějí. V pauzách pro nás bylo připravené výborné občerstvení a zároveň jsme se mohli kochat překrásným výhledem na Prahu. Škoda jen, že nebyla moc dobrá viditelnost. Už teď se těším na druhé soustředění, které se jistě ponese ve stejně přátelském duchu.
Průběh studia:
Jak už jsem psala ve svém předchozím příspěvku, jsem velmi ráda, že jsem se ke studiu MBA přihlásila. Přineslo mi nový pohled na znalosti získané na vysoké škole, naučila jsem se psát seminární práce a jeho absolvování pro mě bude velkým přínosem v dalšímí profesním rozvoji. Zároveň musím přiznat, že jsem nečekala, že studium pro mě bude takto časově náročné. Témat bylo hodně a času málo. Lektoři jsou velcí profesionálové, kteří svému oboru rozumí a jsem velmi ráda, že jsem se s nimi mohla poznat. Vše bych také chtěla touto cestou poděkovat. S organizací studia jsem spokojená i s možností e-lerningové formy pomocí studijního systému Fronter. Díky tomu jsem byla časově velmi flexibilní. Už teď se ale těším, až budu mít všechny studijní povinnosti za sebou a budu si moct vychutnat promoci v Břevnovském kláštere.
Hodnocení studia:
Pro studium na CEMI jsem se rozhodla po dvojité mateřské dovolené, kdy jsem přemýšlela, kam směřovat svou další profesní kariéru. Protože jsem hendikepovaná a ráda se učím nové věci, přišla mi možnost získání stipendia pro hendikepované studenty jako skvělá příležitost ke svému dalšímu rozvoji, i když jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří časově skloubit studium se zaměstnáním a rodinou. Vzhledem k tomu, že jsem znala dostatečně dopředu studijní harmonogram a studium bylo online, mohla jsem si ho snadno dopředu naplánovat. Poslední obavy rozptýlilo úvodní setkání studentů, které bylo zorganizováno na velmi profesionální úrovni a kdy jsem se utvrdila, že jsem vybrala správně. Zvolila jsem si obor Ekonomika a finanční management hlavně z toho důvodu, že jsem již na Vysoké škole ekonomické studovala fakultu financí a účetnictví a v tomto oboru se pohybuji celou svou profesní kariéru. Díky studiu na CEMI, které je zaměřeno spíše prakticky, se mi podařilo propojit teoretické znalosti s těmi praktickými a dalo mi možnost se dále ve svém oboru zdokonalit, a to převážně díky skvělému profesionálnímu přístupu všech vyučujících, kteří jsou ve svém oboru skuteční profesionálové. Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí diplomové práce Ing. Marii Kubáňkové, Ph.D. za její skvělý přístup, za její trpělivost, věcné připomínky, rady a podněty při psaní diplomové práce. Pomyslnou třešničkou na studiu pro mě byla nádherná promoce v prostorách Břevnovského kláštera. Byl to zážitek nejen pro mě, ale i celou moji rodinu. Při promoci jsem si uvědomila, že studium mělo smysl a promoce pro mě byla i takovým zadostiučiněním nad večery a víkendy, které jsem trávila studiem místo zábavou.
Příběh PhDr. Evy Konečné
Odkedy som sa dozvedela o Vašom štipendijnom programe, neustále premýšľam, či to skúsiť. Veľmi ma to zaujalo. Napriek tomu, že mám už takmer 48 rokov, rada sa učím novým veciam, ktoré sú využiteľné v súčasnom konkurenčnom prostredí. Po skončení Strednej zdravotníckej školy v Košiciach som pracovala na niekoľkých pracoviskách – detský domov v Košiciach, interné a traumatologické oddelenie v nemocnici Prešove. Popri zamestnaní som vyštudovala nadstavbové štúdium Všeobecná diplomovaná sestra. Ani nie po desiatich rokoch manželstva som s dvoma malými deťmi zostala sama. Túto situáciu som riešila štúdiom popri zamestnaní. Nevedela som celkom čo ma čaká, ale Filozofická fakulta Prešovskej univerzity mi dodala odvahu „ísť ďalej“. Vyštudovala som študijný odbor etika – pedagogika, neskôr som si z pedagogiky dorobila aj rigoróznu skúšku. V súčasnosti pracujem v Strednej zdravotníckej škole v Prešove ako učiteľka odborných predmetov. Štyri roky som pracovala ako zástupkyňa riaditeľky školy. V škole pracujem už 15 rokov a priznám sa, rada by som robila (možno aj) niečo iné, aj keď ma práca baví, žiaci mi dodávajú mnoho životnej energie. Zdá sa, akoby druhý pôrod odštartoval nezvratnú reakciu organizmu – chronické zlyhanie obličiek. Kreatinínové číslo sa zvyšovalo každý mesiac, čo ma v decembri 2001 dostalo na dialýzu. Peritoneálnu. Je to domáca liečba. Spočiatku bol stále nejaký problém, prístroje nefungovali, boli staré... K tomu sa pridružili ďalšie ochorenia, ktoré tento stav so sebou prináša. Nebolo to jednoduché ani s deťmi, keďže sme boli v inom meste, než moja rodina a pri niekoľkých hospitalizáciách často zostávali samé. Zvládli to perfektne a ja som na ne veľmi hrdá... Trvalo dva roky, kým sa pre mňa našla kadaverózna oblička (september 2003), no vydržala pracovať len šesť rokov. Keď jej činnosť končila, „vzala“ mi všetky vlasy. Doteraz nijaký odborník nediagnostikoval, prečo sa tak stalo a prečo už nikdy nevyrástli. Takže som znova musela prejsť na peritoneálnu dialýzu (december 2008) – každý večer, sedem dní v týždni pripraviť stroj, dialyzačný set, roztoky, napojiť sa a po deviatich hodinách sa odpojiť a ísť do práce. Na dialýze (po odobratí nefunkčnej transplantovanej obličky) som už šesť rokov. Pred rokom a pol došlo u mňa k srdcovo-pľúcnemu zlyhaniu na základe nahromadenej tekutiny. Zistilo sa, že peritoneálna dialýza už nie je dostačujúca, preto približne jeden krát za mesiac absolvujem aj hemodialýzu v dialyzačnom stredisku. Ak Vaše štúdium zvládnem, rada by som sa viac angažovala v Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientov, ktorej som členkou. Je treba pomôcť týmto ľuďom, aby sa necítili „odrezaní“ od sveta zdravých ľudí a aby mali chuť (aj pri diagnóze, ktorej jedinou možnosťou je do konca života absolvovať dialýzu alebo pri troche šťastia – tomu, komu to zdravotný stav dovolí – transplantáciu) plniť si svoje sny. Preto som si vybrala odbor Manažment zdravotníctva, aj keď ma lákajú aj iné odbory, no nemám ekonomické vzdelanie.
Postřehy paní Konečné k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
O štúdiu na CEMI som sa dozvedela z webových stránok. Zaujalo ma najmä, že program je nastavený tak, aby bol zvládnuteľný pre ľudí, ktorí pracujú. Už prvé stretnutie vo mne zanechalo hlboký dojem v podobe podrobných informácií o jednotlivých predmetoch s erudovanými lektormi, ktorí „predstavili“ priebeh štúdia a ukončenie predmetu. Prvý semester dáva dosť času na štúdium on-line prednášok, písanie seminárnych prác. Teším sa na ďalšie stretnutie.
První semestr:
Prvý semester „zbehol“ veľmi rýchlo, no na štúdium dokumentov a informačných materiálov bola dosť času. Plne mi vyhovovalo najmä skúškové obdobie – celý mesiac, kedy bolo dosť času sústrediť sa na pásanie seminárok, eseje i testov. Po ukončení skúšok (akoby správne načasovanie) som dostala obličku. Transplantáciou sa mi zmenila kvalita života. Aj touto cestou darcovi – veľké ĎAKUJEM. Momentálne je prázdninové obdobie a veľmi sa už teším na stretnutie pred začatím 2. semestra.
Jak paní Konečná vidí studium na CEMI po prvním semestru?
Zjistěte v následujícím videu:
Příběh Andrey Brzobohaté
Moje jméno je Andrea Brzobohatá a do roku 2010 jsem byla absolutně zdravý člověk. Na podzim 2010 jsem se potkala s bacilem meningokoka a můj život se změnil od základů. 4% šance na přežití, pět týdnů umělého spánku a oboustranná amputace dolních končetin. Dva roky mi trvalo, než jsem se vyrovnala s otázkou co v životě dál. Buď to „zabalit“ a nebo se k tomu postavit čelem a jít životem jako téměř zdravý člověk. Musím říct, že se mi to celkem podařilo. Dostala jsem „bionické nohy“, naučila se chodit a začala fungovat.... Nejdříve jsme založili občanské sdružení NO FOOT www.nofoot.cz a začali pomáhat amputářům. Pořádáme pro ně různé akce společenského, sportovního i naučného charakteru. Lidé se mezi sebou potkávají ( máme jich dnes skoro 300), sdělují si vzájemné starosti a poznatky, ale i radosti z běžného života. Pro mě osobně, je největší pocta,když si po akci lidé mezi sebou vyměňují tel. čísla a vidím třeba na soc. sítích, že spolu komunikují. Jezdíme lyžovat, pořádáme rehabilitační dny, akci na lodi „Pařník“, školy smyku, dovolenou v Chorvatsku, hypoterapii. Já osobně cítím potřebu ještě budovat povědomí o prevenci nemoci, kterou jsem prošla a založila jsem ještě pacientskou skupinu www.antimeningokok.cz. Pořádám také různé akce, tiskové konference a to především na podporu prevence, kterou je beze sporu očkování. Od července tohoto roku, jsem začala pracovat ve společnosti Černí koně (www.cernikone.cz) na pozici managera, protože jsem zjistila, že se nám náš cíl propojuje a že hlavní věc, kterou chceme dokázat, je začlenění handicapovaných do společnosti, protože to, že dneska jsem zdravý neznamená, že budu zítra. Každý člověk má nárok na kvalitní život, bez rozdílu toho, jestli je zdravý nebo handicapovaný. Taky jsem si s kolegy vymyslela projekt na podporu handicapovaných dětí, které jsou na vozíku a nemají jinou možnost pohybu, dát dohromady dětský handibike (který u nás a nikde ve světě neexistuje) a vychovat tak nové kvalitní sportovce, třeba i pro Paraolympiádu. Spolupracujeme s Jánskými lázněmi a Dětským filmovým festivalem ve Zlíně a v příštím roce chystáme celý projekt rozjet. Moje práce je neustálý kontakt s lidmi, jak s handicapovanými tak s partnery a sponzory našich aktivit – tedy komunikace proto by mi úplně nejvíc vyhovovalo studium v oblasti marketingu a PR a nebo Executice MBA, ale protože tento obor nenabízíte, budu moc ráda i za vzdělání v oblasti ekonomiky, se kterou stále při získávání financí bojujeme. A můj osobní největší úspěch, který vždy zahřeje je to, že přijdu za někým, třeba do nemocnice, kdo přišel třeba jen o kotník a brečí, že pro něho život skončil a a chce to vzdát. Ale když vidí člověka bez dvou nohou a bez dvou kolen, že funguje a žije velmi kvalitní život, tak přehodnotí začne rehabilitovat a jeho život se začíná obratem měnit k lepšímu. Jsem rozvedená matka dvou dětí. Dcera 23 studuje VŠ a syn Adam 6 let. Bydlíme v Brně. I když mám někdy i chmurné dny jsem pyšná na to jak žiju a nevím, kdybych mohla všechno vrátit zpět, jestli bych to vůbec udělala:).
Postřehy paní Brzobohaté k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Moc děkuji společnosti CEMI, že mi dala možnost sebevzdělávání. Přiznám se, že když jsem posílala přihlášku, tak jsem tomu vůbec nevěřila, že v dnešní době někdo někomu něco dá zdarma. Bylo to pro mě velmi příjemné překvapení. Jednání s p. Sovovou proběhlo velice srdečně. Bylo pro mě velké překvapení, že si CEMI vybralo právě mě. Úvodní soustředění bylo skvělé. Úžasné prostředí, příjemní spolužáci a výborní lektoři. Některé předměty jsou pro mě trochu náročné, ale nejlepší pocit jsem měla z Ing. Matouškové. Tato oblast mě bude hodně bavit a myslím, že mě přinese marketing hodně nových zkušeností a použiji je do praxe. Je vidět že Ing. Matoušková je skutečný odborník a moc se těším na spolupráci s ní. CEMI mohu všem jen doporučit. Doufám, že budu dobrý student a že budu moct společnosti CEMI jejich dar dobře reprezentovat.
Jaké jsou dojmy paní Brzobohaté ze zahájení MBA studia na CEMI a co od studia očekává?
Zjistěte v následujícím videu:
Příběh Bc. Michala Pragera
Jsem zakladatelem a ředitelem Pestré společnosti, o.p.s. (www.pestraspolecnost.cz), která se věnuje několika stěžejním projektům. Kromě neziskového projektu Výcvik asistenčních psů provozujeme sociální firmu – cestovní agenturu Bezbatour (www.bezbatour.cz). Zaměstnáváme více jak 50 % lidí s postižením. Agentura se navíc jako jediná v ČR specializuje na bezbariérový cestovní ruch. Rovněž provádíme audity bezbariérovosti a pro firmy organizujeme zážitkové workshopy v komunikaci se zákazníky s postižením.
Během studií jsem pracoval jako administrátor internetového obchodu s elektronikou. Od roku 2006 pracuji v sociální sféře. Pracoval jsem jako koordinátor a konzultant osobní asistence pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením v organizaci Asistence, o.p.s. (www.asistence.org) V letech 2009 – 2012 jsem zároveň na částečný úvazek vedl pracovní skupinu Magistrátu hl. m. Prahy pro odstraňování bariér ve veřejném prostoru.
Od roku 2012 jsem plně zaměstnán v Pestré společnosti, o.p.s., kde jsem založil sociální podnik – CA Bezbatour. Od střední školy jsem byl činný jako dobrovolník v organizaci KIMák z.s. (www.klub-kim.cz), která organizovala pobyty pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením. Většinu své profesní dráhy se věnuji pomoci lidem s postižením poskytováním sociálních služeb, zaměstnáváním těchto osob či advokátními činnostmi při odstraňování bariér ve veřejném prostoru. V roce 2004 jsem založil sportovní klub floorballu na elektrických vozících. Jedná se o jediný kolektivní sport pro lidi i s tím nejtěžším postižením.
Do budoucna mám v plánu rozšířit naši sociální firmu a dát práci více lidem s postižením. Vždy bylo mým cílem nabízet lidem s postižením společensky hodnotnou práci, na kterou mohou být pyšní. Proto u nás tito lidé pracují na všech pozicích napříč organizací (IT specialista, PR manažerka, koordinátorka dobrovolníků, prodejci, administrativní pracovníci). Chtěl bych rozšířit naše výukové programy pro firmy v přístupu k zákazníkům s postižením a odstraňování fyzických bariér v provozovnách.
Věřím, že zisk více manažerských dovedností v obchodu mi pomůže při rozvoji naší organizace a budeme tak mít možnost poskytovat služby nejen cestovního ruchu většímu počtu lidí s postižením. Zároveň bych rád v obchodním světě boural psychické i fyzické bariéry v přístupu k zákazníkům s postižením. Chtěl bych v naší společnosti vychovat další schopné manažery z řad kolegů s postižením, kteří budou mít potenciál uplatnit se i v obchodních firmách. Za úspěch považuji, že i přes své vážné fyzické postižení žiji běžným životem. Již 11 let jsem šťastně ženatý a mám adoptovanou čtyřletou holčičku, která je bezpochyby mým největším životním úspěchem. Z profesního hlediska jsem nejvíce pyšný na to, že jsem během šesti let spolu se svými kolegy vybudoval stabilní neziskovou organizaci, která má velký potenciál dalšího růstu do budoucna.
Postřehy pana Pragera k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Studium Managementu obchodu na CEMI mě velmi mile překvapilo. Jsem nadšen z toho, jak se vyučující snaží co nejvíce získané znalosti propojovat s mou současnou praxí. Diplomovou práci mohu zpracovat tak, aby organizace, v níž pracuji, byla maximálně prospěšná. Převelice se těším na nové poznatky v dalším studiu.
Příběh Ing. Milana Vrtílka
V polovině roku 2013 jsem byl postižen zákeřnou chorobou, při jejíž léčbě jsem strávil čtyři měsíce v nemocnici s následky trvalé invalidity třetího stupně. S ohledem na můj věk a stav jsem v nemocnici přemýšlel, co budu dělat do budoucna, čeho budu schopen a čeho nikoliv. Mám totiž sestru, která je obdobně postižena a je trvale upoutána na invalidní vozík, což hrozilo i v mém případě. Tehdy jsem si řekl, že pokud mi to situace a zdraví dovolí, tak se nejprve pokusím stát odborníkem ve své profesi a následně začnu předávat své nabyté zkušenosti mladším a potřebnějším, začnu pomáhat lidem, kteří moji pomoc potřebují a kteří si ji zaslouží. Jako OSVČ jsem absolvoval několik doplňkových vzdělání, získal několik certifikací a v loňském roce jsem se stal soudním znalcem, což je právě v současnosti vrchol mého snažení stát se stavebním odborníkem a expertem. Současně zpracovávám odborné stavební posudky, hodnocení stavu, měření a diagnostiku, vady a poruchy staveb v oblasti tepelně technické, vlhkostní, stavu obálky stavby, výplní otvorů a energetické náročnosti včetně příslušných výpočtů a modelů. Provádím termovizní měření a posouzení stavu budov. Dále nabízím kontrolní prohlídky staveb, supervizní posudky, technický dozor staveb a kontrola projektové dokumentace. Pro potřeby občanů, firem a soudu vystavuji znalecké posudky, vyjádření a posouzení znalce pro oblast „Tepelná technika a diagnostika staveb“. Vše jsou to činnosti, které jsem schopen zastat bez větší fyzické zátěže. Koncem roku 2013 jsem se stal členem výkonné rady JmSK. Tento stavební klastr postupně rozvíjí své činnosti v oblasti vzdělávání, podpory odborného školství (zejména učňovského a středního) a v oblasti vývoje pokrokových stavebních technologií a postupů. Klastr si klade za cíl přispívat ke kultivaci podnikatelského prostředí ve stavitelství a souvisejících oborech v jihomoravském kraji, spoluvytvářet pozitivní obraz oboru u veřejnosti a podporovat principy udržitelné výstavby ve všech souvislostech. Zde jsem právě zahájil činnost v pedagogické oblasti pořádáním odborných seminářů, odborných webinářů, veřejných přednášek a odborných přednášek pro odborné učňovské a střední školství ve spolupráci se školami a především s Jihomoravským krajským úřadem. Při této činnosti jsem se setkal se skutečností, která mě překvapila, že se především webinářů zúčastňovali starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Na základě této skutečnosti jsem se rozhodl spojit potřebné s užitečným a oslovil jsem letos na jaře svoji sestru, která pracuje v ParaCentru FENIX, s nabídkou na pořádání odborných kurzů, školení, přednášek potřebných pro členy tohoto Centra. Možnost byla velmi uvítána, ale současně byla zdůrazněna problematika finanční náročnosti. V rámci zaměření se na tuto potřebnou oblast jsem se rozhodl, z ryze praktických hledisek, pro přehled znalostí o evropských fondech, legislativě, správním právu a samosprávě, získat vzdělání v oblasti veřejné správy, i když je tato oblast, mírně řečeno, dost vzdálená mému současnému vědění.
Postřehy pana Vrtílka k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Úvodní soustředění studentů všech oborů proběhlo ve velmi reprezentativních prostorách nejvyššího patra konferenčního centra Tower v Praze dne 22. října 2016. Po úvodním společném prologu nás čekaly již samostatné skupinky jednotlivých oborů v samostatných prostorách s jednotlivými vyučujícími. Zajímavé informace střídaly ještě zajímavější, série vjemů se prolínala s praktickými dotazy, a tak celé setkání proběhlo se zabezpečeným servisem nepozorovaně rychle. A pak již návrat domů za starostmi všedního dne.
Když člověk z toho pohlcení vším novým vystřízlivěl, tak celkový pohled na problematiku studia dostal smysl a nezbývá než dobrý vnitřní pocit ze svého rozhodnutí věnovat se ve svém věku studiu v mladém kolektivu a s mladými profesory. Je to dobré rozhodnutí a dobrý počin. Je však především zapotřebí pustit se do vlastního studia a v celé té rozsáhlé a složité problematice nových znalostí a zkušeností se dobře orientovat. Takže dolů z vavřínů a hurá do studia.
Příběh Ing. Radislavy Jandové
Mé představení je trochu nestandardní, jelikož není důležité, kým jsem byla a čím, ale kam se chci dostat a co je mým cílem. Můj životní příběh je obyčejný. Vystudovala jsem ČVUT, FSI protože architektura mi byla zakázána (jsem ročník 1961). Po získání diplomu jsem se dostala na technologický vývoj speciální techniky a výzkum nových materiálů. O 3 roky později jsem přešla do oddělení automatizace a robotiky. Kariéra byla úspěšně nastartována. Po jedné procházce v lese jsem zkolabovala a 3 dny jsem o sobě nevěděla. Psal se rok 1987 a nikdo nevěděl. Vše bylo podle tabulek, ale já neviděla, neslyšela, nereagovala. Stav odezněl a já byla zase „zdravá“, pouze jsem dostala do občanky červené číslo s poznámkou v případě celkového selhání nenapojovat na přístroje, ale volat IKEM. Z malé nemocnice jsem se dostala do Prahy a tam zjistili, v čem je příčina. Lékaři nic nevysvětlili a pouze konstatovali, co můžu, nemůžu a nesmím, protože to bylo zakázané. Byl to pro mě šok a chtěla jsem to, co ostatní. Byla jsem úspěšná, protože jsem se nebála riskovat. V roce 1996 jsem ukončila druhou vysokou školu a stala jsem se architektem, designerem. Založila jsem firmu. Občas jsem skončila s pokrouceným tělem na nemocničním lůžku, ale pokaždé se stav vrátil a to skoro do normálu. Roztroušená skleróza v té době byla zakázaná diagnóza. V roce 2001 jsem skončila na vozíku a oslepla. Vše se rázem změnilo, protože tento stav už neodešel. Dceři 11, synovi 9, manžel po virové encefalitidě a já na vozíku a slepá. To už lékaři věděli a nebáli se informovat pacienta. Nebyli jsme tak staří, abychom skončili v sociálním systému. 3 roky jsem bojovala s úřady, a vzniklo MS centrum v Pardubicích. Malé, ale jednoduše dosažitelné. Léčba v místě bydliště byla zajištěna. Ta samotná však nestačí pro navrácení do běžného života. Rehabilitace musí být komplexní a všichni zdravotně postižení by měli mít tu šanci ji podstoupit. O té se hodně mluví, jako o rovných příležitostech, ale jenom mluví. Postižených přibývá, protože diagnostika se zlepšuje, ale léčba se moc nemění, protože je závislá na ekonomice. Zákon o sociálních službách a dotační politika pokřivila aktivity, které vznikaly spontánně podle potřeb. Ze sociálních služeb zdravotně postiženým se stal business, lidský přístup se vytratil a zvítězila komerce. Svaz invalidů se rozpadl na spolky podle jednotlivých postižení a každý z nich hájí jen ten svůj zájem. Každý klub, spolek, organizace postižených bojuje o finance na přežití a konkrétní pomoc je zase jen pro vybrané, vyvolené, protože už splnili zákonná ustanovení. Dobře míněné se stalo velice kontraproduktivní, protože nejdřív se musíte dostat na samé dno a pak bude možná pomoženo, jak se podaří zpopularizovat konkrétní příběh. Když nezapadnete do tohoto nastaveného systému a nechcete se stát závislou osobou na médiích, pak musíte umět získat vědomosti velkého rozsahu, skládat je v jeden logický celek a ten potom obhájit před úředním kolotočem. Když se toto naučíte, pak se objeví znalec s mocí kulatého razítka a celé vaše snažení o samostatný život rozsype jako domeček z karet. Stačí k vaší snaze dát nálepku, neobvyklý postup, zvláštní přístup k problému, která byl ovlivněn duševním stavem postiženého. Soudní moc duševní stav převede na jednání v duševní poruše a tím jako by se nic nestalo a vše se může vrátit do výchozího bodu. Novými dovednostmi bych chtěla dokázat, že předsudek o postižených, že potřebují ochranu a zvláštní péči je neopodstatněný mýtus. Chci ukázat, že postižení civilizačními chorobami potřebují pomoc v narovnání přístupu k nim. Postižení, která nejsou vidět, jsou daleko zákeřnější než ta viditelná, proto mám snahu naučit se číst mezi řádky a předat potřebným informace, jak mluvit na úřadě, aby průměrný státní úředník pochopil, že poskytnutou pomoc neplatí ze svého a že dobrá a ucelená rada je účinnější a prospěšnější.
Postřehy paní Jandové k jednotlivým studijním etapám
Zahájení studia:
Úvodní setkání bylo dobře připravené v reprezentativních prostorech i s jasným časovým harmonogramem přednášek a přestávek. V 55 letech se přihlásit do vzdělávacího systému určitého druhu není normálním jevem, protože učit se pochopit něco 8 let před důchodem je většinou považováno za zbytečnost a svým způsobem i nehoráznost, protože jste připravili o místo mladšího, který by dokázal získané informace využít a předat dál. Přesto věřím, že se mi získané znalosti i ve svém věku podaří co nejvíce uplatnit. V rámci sobotního setkání jsme měli možnost poprvé se seznámit se svými studijními kolegy. Protože celodenní soustředění pro mě bylo opravdu velmi náročné, tak jsem až po týdnu od jeho uskutečnění došla k závěru, že zahájit MBA studiu byla správná volba a že strávený čas nad učebními texty bude pro mě přínosem.