Desatero managementu v době koronakrize

Teprve nyní, po více než dvou měsících, skončil v naší zemi nouzový stav, který je v naší dosavadní novodobé historii bezprecedentní situací. Je tedy pochopitelné, že na tento konkrétní typ krize nemohl být nikdo připraven, ani na vládní, natožpak podnikové úrovni.

Nicméně i v této zcela ojedinělé situaci by se neměl nechat management organizací zaskočit, naopak měl by reagovat promptně a adekvátně. Jedině tak může minimalizovat ztráty a umožnit co nejrychlejší restart.

Měl by mít na zřeteli, že nesmí dopustit, aby v jeho firmě došlo k podobnému vývoji, jako to je v případě nakažení koronavirem. Stejně jako neadekvátní či pozdní léčba může mít kritické následky pro pacienta, může podobným způsobem ochromit firmu pozdní či neadekvátní „léčba“ manažerem. Již několikrát se prokázalo, že řídit firmu v klidných časech dokáže téměř každý. Lze říci, že posledních cca 10 let žila většina organizací celkem v poklidu, bez potřeby nějakých větších změn. Bohužel jen málo z nich si v době konjunktury uvědomovalo, že tento stav nebude trvat věčně. Současná doba, stejně jako v době finanční krize po roce 2008, nemilosrdně a až na dřeň odhaluje, kdo a jak se v dobách dobrých choval, kdo všechno projedl, a naopak kdo myslel „na zadní kolečka“. Ti, kteří všechno neprojedli, jsou schopni překlenout dočasné ztráty alespoň na nějakou dobu.

Je jasné, že o tom všem rozhodovali konkrétní lidé, kteří přijímali buď správná či špatná rozhodnutí, někteří však neučinili žádná. Lze říci, že teď jen každý sklízí, co zasil, a sbírá plody svých činů v posledním dobrém období. Nenechte se tedy nikdy zmást slovy, že „…za to může koronavirus“. Pamatujte si, že vždy za stav organizace a za její problémy může špatný management, tedy konkrétní lidé.  V situaci jako je ta současná se pozná, kde firmu vedl a vede skutečný manažer, vizionář a lídr, a kde byl či stále ještě je v nejvyšší funkci jen nějaký pohodlný, alibistický a opatrný „manažer – údržbář“ bez vize a „tahu na branku“.

Zásadní rozhodnutí je teď na manažerech

K typickým českým vlastnostem patří velká schopnost improvizace, což se projevilo např. tím, že v době nedostatku roušek lidé nečekali jen s rukama v klíně, jako tomu bylo ve většině ostatních zemí, ale prostě si je začali šít sami.

To samé platí i pro manažery organizací. A je úplně jedno, jestli se jedná o šéfa soukromé firmy, starostu obce, ředitele školy či představitele nějaké státní organizace. Nikdo z nich nemůže čekat, že jim někdo z vlády řekne, co mají dělat. To není úlohou představitelů státu, navíc to není ani prakticky možné, protože co organizace, to jiný problém. Kromě toho jsou i v této mimořádné situaci firmy, pro které je současný stav doslova požehnáním, protože dosahují mnohonásobě vyšších obratů než dříve. Nemusí jít jen o výrobce roušek a různých ochranných pomůcek, ale třeba i o prakticky všechny typy e-shopů, potravinářské firmy či drogerie nebo i galanterie a prodejny látek. Úlohou vlády je v prvé řadě zajistit ochranu zdraví obyvatel, částečně pomoci v nouzi těm, kterým byla z důvodu vyšší moci znemožněna jejich činnost, a nikoli vlastní vinou se dostali do problémů. Nelze však očekávat, že nám vláda (tj. my daňoví poplatníci) může poskytnout kompenzaci v plném rozsahu. A to nemluvím o tom, že je stále dost lidí, kteří i takovou nepříznivou situaci neváhají zneužít a chtějí se neoprávněně obohatit.

Je třeba vzít na vědomí, že jedině my sami svojí činnosti rozhodujeme o tom, jak se naše firma se vzniklou situací vypořádá a jak rychle najede do normálních kolejí. Je jasné, že klíčovou roli v této chvíli hraje manažer a jeho nejbližší spolupracovníci. Opakovaně se potvrzuje, že v nelehkém období se odhalí skutečné charaktery lidí.  Mnozí z vás jste se jistě i nyní setkali s tím, že někteří z vašeho blízkého okolí vás překvapili příjemně, někteří právě naopak. I v období, ve kterém se nyní nacházíme, platí, že jsou ve firmě ti, co vedou, ale i ti, co se jen vezou. To, jaký tým spolupracovníků okolo sebe máte, je rovněž odpovědí na to, zda jste v uplynulém období vybírali správně či nikoliv.

A jak byste tedy měli konkrétně postupovat pro překonání krize a nastartování svojí firmy či organizace:

1. Přijměte skutečnost, že nastala mimořádná a vážná situace – krize, před kterou neutečete a nepomůže vám její odmítání či strkání hlavy do písku. Hlavně však neztrácejte hlavu a nepanikařte. V klidu a s plnou zodpovědností si se svými nejbližšími spolupracovníky co nejdříve promyslete, jak budete dále postupovat.
2. Musíte reagovat na nově vzniklou situaci ve vaší firmě v souvislosti s nouzovým stavem. Uvědomte si, že dosavadní fungování organizace, nastavené procesy, ale třeba i organizační uspořádání se musí co nejdříve změnit. Už neplatí vaše předešlé plány a výhledy, všechno je s největší pravděpodobností úplně jinak, ať už v negativním smyslu, ale třeba i naopak – tam, kde je pozitivní situace, kterou je však také třeba umět zvládat.
3. Teď, více než jindy, je třeba skutečně vést vaše zaměstnance. Od toho jste ve vedoucí pozici. Lidé okolo vás potřebují někoho, kdo jim ukáže směr a cestu, a kdo je po té cestě povede a bezpečně je dovede do cíle.
4. Nemůžete vše zvládnout sami, potřebujete spolehlivé lidi okolo sebe, kterým důvěřujete, a proto mnoho činností a rozhodnutí musíte delegovat na ně.
5. Nenechte se pohltit operativou, od toho jsou ve firmě jiní lidé. Vy se svými nejbližšími naplánujte další postup, srozumitelně ho presentujte klíčovým lidem a kontrolujte realizaci konkrétních plánu k restartu firmy.
6. Komunikujte se svými zaměstnanci. Není nic horšího, než když šéf dělá mrtvého brouka. Lidé potřebují mít s kým hovořit o svých obavách. Jen tak zabráníte nepodloženým informacím, nervozitě, panice nebo blbé náladě.
7. Nepřijímejte unáhlená rozhodnutí, nezapomeňte, jak dlouho trvalo, než jste získali kvalitní zaměstnance, než jste je zaškolili. Když je hned propustíte, abyste ušetřili peníze, už je nemusíte získat zpět a bude vás to v důsledku stát podstatně víc.
8. Mluvte s lidmi otevřeně, nestrašte je, ale nevzbuzujte v nich falešné naděje a očekávání.
9. Táhněte všichni za jeden provaz, jste všichni na jedné lodi, nenechte ji potopit. Jako tým vše zvládnete rychleji a snáze.
10. Neberte se vážně. Pamatujte, že humor a nadhled uvolní napětí a stres, usnadní a zpříjemní vám cestu k normálu.  
     

Závěrem bych chtěla říci, že i v současné mimořádné situaci platí, že „co nás nezabije, to nás posílí“. Vezměme si ze všeho ponaučení. Pro příště mysleme na zadní kolečka. Našim cílem totiž určitě není, abychom měli lidi sice zdravé, ale bez práce, na ulici, chudé a nešťastné. Je přece lepší být zdravý a bohatý.

Autor:
Ing. Eva Matoušková – lektorka MBA studia pro předmět Moderní management a leadership