Nejlepší asertivní techniky: Jak je efektivně používat v praxi.

Naučte se jasně a sebevědomě vyjadřovat své potřeby a názory – s respektem k sobě i druhým. Osvojení asertivních technik vám pomůže nejen v pracovním, ale i v osobním životě.

Asertivita jako zlatá střední cesta mezi agresivitou a pasivitou

Pokud jste pasivní a své názory nevyjadřujete, riskujete, že se stanete obětí stresu a frustrace, které mohou mít dlouhodobý negativní vliv na vaši psychiku. Na druhou stranu, jednáte-li agresivně, můžete narušovat vztahy a vytvářet nepřátelské pracovní prostředí. Asertivita se nachází ve středu mezi pasivitou a agresivitou, a představuje tak zlatou střední cestu umožňující postavit se za své hodnoty a cíle s respektem vůči ostatním.

Asertivita je základem efektivní komunikace

Schopnost stanovit si hranice, říct „ne“, používat „já“ výroky, vyjadřovat své potřeby a respektovat potřeby ostatních jsou základní dovednosti, které vám umožní efektivně komunikovat a působit sebevědoměji. Tyto asertivní techniky jsou zásadní pro úspěšnou komunikaci v pracovním prostředí, přispívají k lepším vztahům na pracovišti a efektivitě práce.

Pojďme se podívat na několik účinných asertivních technik, které si ukážeme na konkrétních příkladech.

Technika „Stanovení hranic“

Jednou z nejdůležitějších asertivních dovedností je schopnost jasně definovat své hranice. Díky vytyčení hranic si uchráníte svůj čas a energii, a zároveň ukážete ostatním, co od nich očekáváte a co jste ochotni přijmout.

Příklad:

Jana často dostává úkoly navíc od kolegů, kteří nestíhají.

Kolega: „Jano, mohla bys prosím zítra dokončit ten report za mě? Já na to nemám vůbec čas.“

Jana: „Rozumím, že máš hodně práce, ale já mám své vlastní práce dost. Můžeme zkusit najít jinou možnost, jak to zvládnout?“

V tomto případě Jana jasně komunikuje své hranice, aniž by působila neochotně nebo defenzivně. Nabízí alternativní řešení, čímž ukazuje ochotu pomoci, pokud to bude možné, ale zároveň chrání svůj čas.

Technika „Umění říct ne“

Pro mnoho lidí je říct „ne“ obtížné, protože se bojí odmítnutí nebo toho, že někoho zklamou. Asertivní komunikace však zahrnuje schopnost říct „ne“ jasně a s respektem.

Příklad:

Petr je požádán, aby se zapojil do projektu, který nespadá do jeho odpovědností.

Manažer: „Petře, potřebovali bychom, abys převzal tenhle nový projekt. Ostatní jsou teď přetížení.“

Petr: „Vážím si toho, že mi důvěřujete, ale momentálně mám plné ruce práce s jinými projekty. Bohužel teď nemohu mít na starosti další úkol.“

Tím, že Petr jasně a asertivně odmítá další práci, aniž by se omlouval nebo cítil vinu, ukazuje, že si je vědom svých limitů a umí si je prosadit.

Technika „Používání „já“ výroků“

Při vyjádření svého názoru je důležité vyhnout se obviňování druhých. Použití „já“ výroků pomáhá zaměřit se na vaše pocity a potřeby, aniž byste zněli útočně.

Příklad:

Lucie má pocit, že je během schůzek často přerušována kolegou.

Lucie: „Když mě během schůzky přerušíš, cítím se nepochopená a mám pocit, že můj příspěvek není brán v potaz. Ocenila bych, kdybych mohla sdělit svůj názor, než začne následná diskuze.“

Lucie zde místo obviňování kolegy používá „já“ výroky, aby vyjádřila své pocity a potřebu dokončit myšlenku. Tento přístup otevírá prostor pro konstruktivní diskuzi a snižuje riziko konfliktu.

Technika „Vyjadřování svých potřeb a pocitů“

Jednou z klíčových technik asertivity je schopnost jasně a přímo vyjádřit, co potřebujete nebo jak se v dané situaci cítíte. Tím zamezíte nedorozuměním a poskytnete druhé straně jasný obraz o svých očekáváních.

Příklad: Tomáš je nespokojený s pracovní náplní, kterou dostává od svého manažera.

Tomáš: „Chtěl bych s vámi probrat svou pracovní náplň. Mám pocit, že mé dovednosti nejsou plně využity. Rád bych se zapojil do komplexnějších projektů.“

Tomáš proaktivně vyjádřil své potřeby a zároveň otevřel prostor pro diskuzi o možných změnách.

Technika „Oslovování lidí jménem“

Používání jmen druhých osob při komunikaci pomáhá vytvářet osobnější a přímější vztah. Ukážete tím, že druhé straně věnujete svou pozornost a že vám záleží na tom, co říká.

Příklad:

Linda potřebuje, aby kolega dodržel termín.

Linda: „Honzo, potřebuji, aby byla zpráva hotová do pátku, abychom měli dostatek času na její revizi. Můžeme se na tom dohodnout?“

Použití jména v tomto rozhovoru dává komunikaci osobní rozměr a zároveň jasně definuje, co Linda potřebuje.

Technika "Přeskakující gramofonová deska"

Opakování stejné věty nebo postoje pomáhá zůstat pevný ve svém názoru. Tato technika se používá, pokud druhá strana neakceptuje vaše stanovisko.

Příklad:

Osoba A: „Můžeš za mě zítra udělat mou práci?“

Osoba B: „Ne, zítra mám své vlastní úkoly.“

Osoba A: „Ale potřebuju to, nemám čas.“

Osoba B: „Rozumím, ale zítra mám své vlastní úkoly.“

Technika "Přímé sdělení"

Tato technika zahrnuje jasné a přímé vyjádření svého postoje bez zbytečného omlouvání nebo vysvětlování.

Příklad:

Osoba A: „Přijď dnes večer na párty!“

Osoba B: „Děkuji za pozvání, ale nepřijdu.“

Technika "Zrcadlení"

Opakováním slov nebo emocí druhé osoby ukážete pochopení, aniž byste ustoupili ze svého názoru.

Příklad:

Osoba A: „Jsem zklamaný, že mi nepomůžeš.“

Osoba B: „Rozumím, že tě to zklamalo, ale opravdu to nemohu udělat.“

Technika "Dotazování"

Kladením otázek přimějete druhou stranu, aby přemýšlela o svém požadavku a jeho důsledcích.

Příklad:

Osoba A: „Měl bys to udělat místo mě.“

Osoba B: „Proč si myslíš, že bych to měl udělat já?“

Technika "Otevřené dveře"

Přijmout kritiku bez obrany a pokračovat klidným způsobem, čímž se zabrání eskalaci konfliktu.

Příklad:

Osoba A: „Vždycky děláš chyby!“

Osoba B: „Možná máš pravdu, někdy chybu udělám. Co přesně tě teď trápí?“

Technika "Přesměrování"

Odvedením pozornosti k faktům místo emocí udržíte rozhovor na věcné úrovni.

Příklad:

Osoba A: „Nikdy mi nepomáháš!“

Osoba B: „Co konkrétně potřebuješ, abych teď udělal?“

Technika "Pozitivní ignorování"

Tato technika spočívá v ignorování provokativního nebo manipulativního chování druhé osoby, ale zároveň zachování pozornosti na hlavním tématu rozhovoru. Je užitečná při řešení konfliktů, kdy druhá strana používá emoce k vyvolání reakce.

Příklad:

Osoba A: „Ty nikdy nebereš ohled na ostatní!“

Osoba B: „Rozumím, že tě něco trápí. Můžeme se vrátit k tématu, které právě řešíme?“

Technika "Odložení odpovědi"

Pokud nejste připraveni odpovědět okamžitě, můžete si vyžádat čas na rozmyšlenou. To pomáhá získat odstup a nenechat se zatlačit do rychlého rozhodnutí.

Příklad:

Osoba A: „Můžeš dnes večer za mě převzít směnu?“

Osoba B: „Nejsem si jistý, jestli to zvládnu. Dám ti vědět do hodiny.“

Technika "Dohoda s kompromisem"

Kompromisní dohoda je užitečná, když je třeba najít řešení přijatelné pro obě strany.

Příklad:

Osoba A: „Chci, abychom tento projekt dokončili do zítra.“

Osoba B: „Rád bych to stihl, ale potřebuji více času. Co kdybychom nastavili termín na pozítří?“

Technika "Blokování manipulace"

Když si uvědomíte, že druhá strana používá manipulativní přístup, můžete tento pokus zdvořile odmítnout a vrátit se k věcnému jednání.

Příklad:

Osoba A: „Jestli mi nepomůžeš, všechno se zkazí!“

Osoba B: „Chápu tvé obavy, ale rozhodnutí je na mně. Jak jinak bychom mohli situaci vyřešit?“

Neverbální strategie

Kromě verbální komunikace je velká část asertivity vyjádřena i neverbálně. To, jak se postavíte, jaký máte výraz v obličeji nebo tón hlasu, může mít velký vliv na to, jak jste vnímáni.

Sebevědomá řeč těla

Při asertivní komunikaci hraje velkou roli vaše řeč těla. Stojíte vzpřímeně, s rameny dozadu, hrudníkem lehce vypnutým a hlavou vztyčenou? Tyto drobné detaily mohou posílit vaši sebejistotu a ukázat, že si za svými slovy stojíte.

Klidné tempo a příjemný tón řeči

Sebevědomí lidé mluví klidně a s rozvahou. Není nutné zvyšovat hlas nebo naopak mluvit příliš tiše. Správná asertivní komunikace by měla být jasná a příjemná na poslech.

Chcete se zlepšit ve vedení týmu, asertivitě i komunikaci? Pak vsaďte na naše MBA studium. Nabízíme různé obory a předměty vyučované opravdovými profesionály přímo z praxe.